Odzbrojující kosmopolitní večírek pro přemýšlivé, tak by se dal nazvat zcela osobitý styl francouzské kapely Lo’Jo. Poetické texty plné metafor a šansoniérské vypravěčství principála Denise Péana se tu potkává se strhujícími rytmy pouštní Afriky, cikánskou muzikou vonící dálkami, volností a romantikou, jazzem nebo třeba reggae. Lo’Jo zahrají 10. října 2024 v pražském Futurum Music Baru.

Lo’Jo jsou živoucím, současným důkazem, že také Francie byla a zůstává plodným tavícím tyglíkem kultur, podobně jako kolébka jazzu na jihu Států. Dobře toho využil i zpěvák, písničkář, pianista, hráč na harmonium i melodiku Denis Péan, když v roce 1982 zakládal kapelu Lo’Jo.

Tedy, zakládal a kapelu... Zdánlivě jednoduché kategorie musíme upřesnit. Už vnik Lo‘Jo byl totiž značně netradiční. Žádné obvyklé hudebníci se setkali, padli si do noty a sestavili ansámbl. Byť takhle se ustavilo základní duo Denis Peán a houslista i hráč na různé exotické smyčcové nástroje Richard Bourreau, které se potkalo na hudební škole. Dále se ovšem sestava spíš spontánně a v neustále proměnlivých podobách vynořovala z umělecké komunity žijící na statku poblíž západofrancouzského města Angers. Obsazením prošlo na dvě stovky členů. Mezi nimi ovšem figurovali nejen hudebníci, ale také artisté, malíři, herci pouličního divadla, mimové, tanečníci, cirkusoví umělci, básníci, pyrotechnici, a dokonce i kuchaři. Spíše než o kapelu šlo o nadžánrový spolek kumštýřů. Jakýsi svérázný umělecký cirkus.

Postupně se však Lo’Jo přece jen ustálili do podoby snáze kočírovatelné hudební skupiny, koncertující po celé Evropě i třeba v New Yorku. K zásadní změně v sestavě pak došlo v roce 1995, kdy se k Lo’Jo přidaly dvě berberské hudebnice, sestry Yamina a Nadia Nid el Mourid. Obě zpívaly, hrály na různé africké nástroje, perkusivní i drnkací, Yamina navíc také na sopránový saxofon. Do stylu kapely se tak přirozeně dostaly prvky hudby severní Afriky. Na druhé a třetí album kapely, "Sin Acabar" (1996) a "Mojo Radio" (1997), tyto vlivy pomohl autenticky zachytit uznávaný producent a hudebník Justin Adams (též Robert Plant, Juldeh Camara & JUJU, Sinéad O’Connor, Tinariwen). Další africké inspirace, tentokrát hudbou západního Sahelu, později posílila návštěva Mali. Kapela tam pracovala na albu "Bohême de Cristal" (2000, opět v produkci Justina Adamse) a podílela se i na organizování prvního ročníku později slavného Festival au Désert.

Mezinárodní pozornost si Lo’Jo vysloužili také účinkováním na putovním kultovním festivalu WOMAD. Poklonu složil Lo’Jo také prestižní britský časopis Songlines věnující se primárně world music, když je v roce 2013 vyhlásil kapelou roku. Dnes má skupina na kontě tucet alb a spolupráci s umělci jako Erik Truffaz či kapelou Tinariwen.

Současnou sestavu Lo’Jo, která vystoupí i v Praze, tvoří oba zakládající členové, Denis Péan a Richard Bourreau, i obě zásadní dlouholeté členky, Nadia Nid el Mourid a Yamina Nid el Mourid. Obsazení dále doplňuje taktéž lety spolupráce prověřený kontrabasista Alex Cochennec.

Od předchozích úspěšných vystoupení Lo‘Jo v Praze v letech 2005 a 2007 proteklo Loirou i Vltavou hodně vody. Nejvyšší čas přesvědčit se, kam se kapela posunula a že přitom nepřišla o nic ze svojí osobitosti. A aby byla návštěva koncertu ještě atraktivnější, v ceně vstupenky je zahrnuta i trvalejší upomínka na divácký zážitek a zároveň připomínka hlubší historie kapely - zdařilé CD "Bazar Savant", natočené v roce 2006.