Nositel Nobelovy ceny za literaturu Bob Dylan, který odehraje na začátku října v Praze tři koncerty, je jednou z nejzásadnějších osobností hudební scény. Nepřekvapí proto, že jeho písně přezpívala řada umělců. Pojďme si připomenout desítku těch českých.
Písničkář
Bob Dylan ovlivňuje svou tvorbou generace posluchačů. Jsou mezi nimi samozřejmě i muzikanti, kteří se věnují nejrůznějším žánrům. A ti velmi často předělávají Dylanovy písně. I mezi tuzemskými hudebníky jich najdeme spoustu - od těch, řekl bych tradičnějších, jako
Petr Kalandra,
Jan Spálený nebo
Jaroslav Hutka přes Jardu Svobodu z
Trabandu až po možná nečekané
Tři sestry,
Chaozz,
Lucii Vondráčkovou (
ale radši si to nepouštějte, já vás varoval) nebo
Alžbětu Kolečkářovou. A jo, ne všechny covery stojí za poslech. Přinášíme vám desítku těch nejznámějších a nejzajímavějších.
Golden Kids - Časy se mění |
Říkejte si, co chcete, ale nejlegendárnější tuzemskou
dylanovkou všech dob zůstává "Časy se mění", která ale neměla jednoduchý osud.
Zdeněk Rytíř přebásnil text "The Times They Are a-Changin'" pro tuzemské zjevení konce šedesátých let minulého století, skupinu
Golden Kids, tedy trojici
Marta Kubišová,
Václav Neckář a
Helena Vondráčková. První verze vznikla v roce 1969, ale neprošla cenzurou, a tak musela být pasáž
"Vlak nám ujíždí, možná poslední, kdo zůstal stát, bude sám do konce dní. Vždyť dnešní den zítra bude včerejší a letos přesně za rok bude vloni. Kdo nyní je první, ten bude poslední, každý ví, časy se mění" nahrazena jinou, která už bystrým cenzorským okem prošla a v této podobě se pak song objevil na desce:
"Jsme mouchy, nic víc, a pavouk je čas, ten do sítě vteřin teď polapil nás. Je jemná jak mech a tenká jak vlas a nikde z ní úniku není. Do denního spěchu zní přísloví hlas, každý ví, časy se mění." Golden Kids nebyli jediní tuzemští interpreti, kteří tento hit přezpívali, můžete znát také verzi od Nezmarů nebo Pepy Nose. "The Times They Are a-Changin'" vyšla jako titulní skladba na třetí Dylanově řadovce z roku 1964. A její ručně psaný text se v roce 2010 vydražil za 422 500 dolarů.
Jaroslav Hutka - Slunečnice |
Jedna z nejznámějších písní
Jaroslava Hutky vznikla už v roce 1967. Hutka tenkrát bydlel u rodičů v Olomouci a při noční procházce spícím městem, možná to bylo spíše nad ránem, text "Slunečnice" na Dylanovu melodii napsal. Původní podoba "Love Minus Zero / No Limit" pochází z páté Dylanovy studiovky "Bringing It All Back Home" z roku 1965. Skladba byla dokonce v roce 2005 ve čtenářské anketě časopisu Mojo zvolena jako dvacátá Dylanova nejlepší píseň vůbec. Není se čemu divit.
Janek Ledecký - Jako solnej sloup |
Janek Ledecký patří k velkým obdivovatelům Boba Dylana, jeho písničky hraje od patnácti let. Na letošním festivalu Metronome odehrál spolu s kapelou Mr. Everest koncert, který byl sestavený jen z Dylanových kusů. "Like A Rolling Stone" je jako jedna z nejslavnějších skladeb vůbec opředena různými legendami. Třeba Andy Warhol o ní tvrdil, že obsahuje nepřátelské narážky na jeho osobu. Její cover nahrál kdekdo, třeba
Jimi Hendrix,
The Rolling Stones,
Bob Marley a u nás
Petr Kalandra. Ledecký o té své verzi jednou pro musicserver prohlásil:
"Když jsem začal dělat na 'Like A Rolling Stone', což je písnička, kterou tady zpíval Petr Kalandra s textem Zdeňka Rytíře, tak jsem se do toho obul a říkal jsem si, že jestli mám žádat o svolení zrovna pana Dylana, tak se textu pokusím přiblížit ještě víc. Refrén je naprosto super. Trochu jsem zavrtal do prvních dvou slok a komplet předělal tu třetí." Skladba vyšla původně na šesté studiové desce "Highway 61 Revisited" v roce 1965.
Druhá tráva - Ještě jedno kafe |
Robert Křesťan s
Druhou Trávou mají k Dylanovi velmi blízko a ještě jednou se k nim v tomto článku vrátíme. Začněme ale tím nejzásadnějším coverem, který s kapelou udělali, písní "Ještě jedno kafe". Tu vydali na albu "Druhá tráva" v roce 1990. Původní Dylanova skladba "One More Cup of Coffee (Valley Below)" pochází z jeho sedmnácté studiovky "Desire" vydané v roce 1976. Muzikant ji napsal na cikánských oslavách v den svých třicátých čtvrtých narozenin. Moc hezkou verzi nahráli také
The White Stripes.
Aleš Brichta - Další blbej den |
V roce 2004 vydal
Aleš Brichta komplet coververzí "Legendy 2". A mimo jiných se tu objevila i skladba "Další blbej den", na desce uvedená jako předělávka
Nicka Cavea. Jo, ten ji nahrál na album "Murder Ballads", odkud ji zřejmě Brichta zná, ale ve skutečnosti jde o píseň Boba Dylana z jeho pětadvacáté řadovky "Down In The Groove" z roku 1988, mnohými považované za jeho vůbec nejhorší.
Jan Spálený a Petr Kalandra - Věřím v nás |
Petr Kalandra,
Jan Spálený a
ASPM jsou asi nejryzejší tuzemští obdivovatelé a interpreti Dylanovy tvorby. Nazpívali celou řadu jeho písní, včetně dvou nejklasičtějších - "Nebeská brána" a "Jako solnej sloup". Já ale do přehledu vybral jejich společný duet "Věřím v nás", tedy v originále "I Believe In You" z devatenácté Dylanovy řadovky "Slow Train Coming" z roku 1979. Tedy z první studiovky vydané po jeho konverzi ke křesťanství, což v roce 1991 v knize Clintona Heylina "Behind the Shades Revisited" popsal následně:
"Ježíš se mi zjevil jako Král králů a Pán pánů. V místnosti byla přítomnost, která nemohl být nikdo jiný než Ježíš. Položil na mne ruku. Byla to fyzická věc. Cítil jsem to. Cítil jsem to na sobě. Cítil jsem, jak se mi celé tělo chvěje. Sláva Páně mě srazila a zvedla."
Pavel Landovský - Andělů chór |
V roce 2013 vyšla fakt zvláštní deska prapodivných předělávek, které nazpívali tuzemští zpěváci a herci. A mimo jiných na ní nechybí Pavlem Landovským interpretovaná jedna z nejznámějších
dylanovek, "Knockin' on Heaven's Door", která tady dostala jméno "Andělů chór". A jo, u nás ji nezapomenutelně přezpívali Petr Kalandra ("Nebeská brána"),
Tři sestry ("Tragédie v JRD Čifárie"), nebo
Chaozz ("Brána"), ale protože ty jsou dobře známé, vybíráme právě tuto hereckou verzi. Pro úplnost ještě doplňme, že jde o součást soundtracku k filmu "Pat Garrett a Billy the Kid" z roku 1973 a ti, co žili v devadesátých letech, ji mají nesmazatelně spojenou s
Guns N' Roses.
Oskar Petr a
Zuzana Michnová pod hlavičkou kapely
Marsyas také nahráli několik předělávek Boba Dylana, včetně té s názvem "Barvám". Tu původní autor napsal pro zpěvačku Nico, která ji vydala na svém debutovém albu "Chelsea Girl" z roku 1967. Na jeho vlastní verzi jsme si museli počkat ještě řadu let, poprvé se objevila až na kompilaci rarit "The Bootleg Series Volumes 1–3 (Rare & Unreleased) 1961–1991".
Waldemar Matuška - Až se má loď zpátky vrátí |
Také
Waldemar Matuška sahal do Dylanova repertoáru, třeba v případě kousku "Vítr to ví" (tedy "Blowin' in the Wind"). Pojďme ale k o něco méně známé skladbě "When the Ship Comes In", k níž napsal český text Ivo Fischer a Matuška ji vydal v roce 1967. Původní verze pochází z Dylanovy třetí řadovky "The Times They Are a-Changin" z roku 1964 a rozčílený zpěvák ji napsal poté, co mu recepční v jednom z hotelů odmítl dát pokoj pro jeho neupravený vzhled.
Druhá tráva a Wabi Daněk - Jak mlýn se točí svět |
Slibovali jsme ještě jeden ponor do songů, které zpracovala Druhá tráva, a ten teď přichází. V roce 2007 skupina vydala desku "Dylanovky" a jak jméno napovídá, je celá věnovaná tvorbě Boba Dylana. "Jak mlýn se točí svět" si otextoval a nazpíval jeden z hostů,
Wabi Daněk. Původní verze "Simple Twist of Fate", nahraná v roce 1975, pochází z patnácté řadovky "Blood on the Tracks". Je to romantická balada o vztahu, který nemá vyjít. A právě pro její dojemný text o ní
Thom Yorke z
Radiohead řekl, že jde o jednu ze dvou skladeb, které jej vždy rozbrečí. Časopis Rolling Stone ji zařadil na patnácté místo v seznamu "100 největších písní Boba Dylana".
A pokud toho nemáte pořád dost, přikládáme více než tříhodinový playlist, kde si tyto i jiné covery můžete porovnat s originálem.
