O tom, že letos v hudebním odvětví frčí country, jsme se přesvědčili například už u Beyoncé, když vydala "Act II: Cowboy Carter". Na tuto vlnu naskočili ale i Lana Del Rey nebo Lady Gaga a Bruno Mars, ačkoliv jejich duet "Die With a Smile" je country víc vizuálem než zvukově. Proto příliš nepřekvapí, že se do této linie zařadil i Post Malone.

A pochopitelně i tentokrát přišel s něčím velkolepým. Ke spolupráci si totiž přizval spoustu dalších ikon country, jako jsou například Hank Williams Jr., Morgan Wallen nebo Dolly Parton. Otázkou zůstává: Nepřehnal to trochu? Jenže nebyl by to Posty, kdyby se do celé věci neponořil naplno a nepojal projekt poněkud majestátně.

Singly jako "Guy For That" či "I Had Some Help" sice válcovaly žebříčky v zahraničí a na prvních příčkách se druhý zmiňovaný udržel několik týdnů, ale jak dopadly další skladby? Zatímco "What Don’t Belong To Me" se sice pyšní krásnou a bohatou melodií kloubící se s nepříliš optimistickým textem, "Losers" s Jelly Rollem v sobě nese spíše prvky TOHO Post Malonea, kterého si skalní posluchači zamilovali. Nicméně i zde se objevují známky country. Austin, jak zní umělcovo pravé jméno, své slovo dodržel, a i když se některé songy tváří jako návrat ke kořenům, přesto v nich najdete něco, co jejich původ rozbije.

Na albu "F-1 Trillion" můžeme slyšet jak momenty skýtající i chvilku pro tanec, jako je písnička "Right About You", tak i kousky z pochmurnějšího soudku... no, country. Nahrávka sice trvá necelou hodinu, ale díky tomu, že se stopáže jednotlivých písní pohybují kolem tří minut, poslech poměrně rychle utíká. A kdo by muziky přeci jen neměl dost, Malone vydal i rozšířenou verzi "F-1 Trillion: Long Bed" obohacenou celkem o devět písní: "Fallin' In Love", "Dead At The Honkey Tonk", "Killed A Man", "Ain't How It Ends", "Hey Mercedes", "Go To Hell", "Two Hearts", "Who Needs You" a "Back To Texas".

Už na první poslech je zřejmé, že umělec country na lehkou váhu nevzal. Dílo díky tomu obsahuje všechno, co by tento hudební žánr měl přinášet. Nic mu zkrátka nechybí. Přesto na povrch vyplouvá hned několik otázek. Opravdu by byla šestá řadovka povedeným počinem, kdyby si interpret ke spolupráci nepřizval i řadu hostů? Má rapper na to, aby se vymanil ze své škatulky? Zakotví na nějaký čas u country?

Odpověď na poslední otázku se ovšem zdá být jasná. Letos country, příští rok to může být zase něco jiného. Snad se Post Malone nestane věčným následovníkem hudebních trendů, ale vydá desku takovou, která bude odrážet jeho skutečné já.