Belgická hudební améba Thot, v jejíž hudbě se střetávají vlivy post-rocku, industriálu i elektroniky, a vytváří tak zvukově unikátní směs, vstupuje do dalšího hudebního období. To se točí kolem čtvrté studiové nahrávky, která pod názvem "Delta" vyjde na značce Pelagic Records 10. května tohoto roku.

První ochutnávkou z ní je singl "Supercluster", jenž formace kolem Grégoira Fraye představila hned ve dvou verzích - klasické kapelové a v na kost oholené sólové podobě pouze s klavírem. Oba značně odlišné pohledy na stejnou skladbu si můžete poslechnout pod článkem.

Na nový dlouhohrající počin proměnlivého uskupení jsme čekali dlouhých sedm let. Tehdy totiž vyšla deska "Fleuve", která se pro svůj koncept inspirovala u evropských řek - naši Vltavu nevyjímaje. Přípravy aktuální kolekce rovněž pozdržela celosvětová pandemie.

"První verze alba nakonec padla pod stůl kvůli tvůrčím neshodám," popisuje Fray obtížný vznik nové kolekce. Jakýmsi východiskem z této krize se nakonec stal návrat k francouzštině. Ta se s doposud používanou angličtinou na nové řadovce prolíná a vytváří specifické napětí, které je znát i na prvním singlu.

"Supercluster" vznikl jako poslední skladba a ve své zběsilé energii, kterou sama kapela přirovnává k adrenalinové jízdě, odráží zmatek světa obráceného vzhůru nohama. Z chaosu postupně vystupují hudební tvary a v písni narůstá řád. Nervně tepající basová energie ale nemizí.

"'Supercluster' (termín z astronomie popisující tzv. nadkupu galaxií či supergalaxii, seskupení kup a skupin galaxií, které v součtu obsahují několik tisíc až stovek tisíc jednotlivých galaxií, pozn. aut.) může odkazovat na supergalaxii covidu nebo mít onen vesmírný význam. Takové měřítko od mikroskopického po monolitické nás nutí uvědomit si, že cokoli, s čím zápasíme, ať už jsme to my sami, nebo někdo další, je nakonec bezvýznamné a nepodstatné. Užívejte si života, užívejte si jízdu," apeluje Fray.

Obě dvě doprovodná videa, která režíroval Michael Thiel, pracují se světlem. V celokapelové verzi slouží coby prvek podporující jakési nervózní mystično celého klipu, v němž performance kapely naruší neznámý muž v kabátě a s fotografií. Druhá verze se naopak soustředí pouze na frontmana Thot u klavíru a úzký paprsek světla osvětluje buď klaviaturu, nebo jeho tvář.