Dark Gamballe ukončili éru povedené kolekce "Romance panenky a kladiva" a s novinkou se vrhli vstříc lžím a polopravdám. Těch je svět plný, přesycený, tak proč ho dál přiživovat i v rock/metalové hudbě?

Desed a jeho parta ale nepříliš sympatické téma dokázali obestřít svým tajemným, mystickým kouzlem a provzdušnit rafinovanými textovými obraty. Úvodní píseň "Nikdy" pojednává o konfrontaci s notorickým lhářem a odhaluje, jak trapně lhář vypadá v očích ostatních. S nosným tématem žonglují i v titulním "Dobrým lháři" nebo v "Třicátém únoru".

Po hudební stránce se kapela nikam zásadně neodklání a drží se svého obvyklého rukopisu. Překvapí snad jen vyšší míra klidnějších pasáží, které se sice v minulosti tradičně na deskách formace objevovaly, ale v o něco úspornější míře. Na baladickou strunu hraje "Ztracené světlo", "Třicátého února" a v určitých pasážích i songy "Bezčasí" a "Guru".

Ani jedna z uvedených písní ale není tím nejsilnějším, co aktuální kolekce nabízí. Do uší posluchače se zabodne především imaginativní "Třetí dech" s výtečným absurdním textem i syrovým zvukem s industriálním pozadím. Jak utržená ze řetězu pádí pecka "Špatné věci", ve které "horečka útočí v noci, to se pak dějí špatné věci", třetím nosným pilířem je už zmíněná titulní skladba.

Překvapivý a silný moment nabízí závěr celého alba - coververze "Pal vocuď" od legendární Jasné páky, kterou v minulosti přepracovali i Wanastowi Vjecy. Verze Dark Gamballe je ale zcela jiná, ještě divočejší, s industriálním zvukem a zvláštně sekanou rytmikou. Rozhodně jde o kus, který bude skvěle fungovat na koncertech. Desedovi se v tomhle případě volba písně i samotné přepracování povedly.

Stejně tak si svou kvalitativní laťku drží stále vysoko nad průměrem české alternativy celá deska. V konkurenci předchozí Romance hrdě obstála, ale na brilantní "Hluboký nádech" jí chybí silnější hit, jako byl třeba "Kult samorostu". Bez povšimnutí by každopádně neměl zůstat ani přebal, který má na svědomí osvědčený umělec a tatér Michal Hladík.