Všichni před Vánocemi koncertují jak diví, ale málokdo své vystoupení pojme koncepčně, tematicky. Výjimkou je Tomáš Klus, který se svou Cílovou skupinou vyjel na adventní turné "Vánoce 365 dní v roce". Dvěma zastávkami poctil po strop zaplněné pražské Divadlo Kalich. Vzdal hold i všem kotlíkářům.
Live: Tomáš Klus
místo: Divadlo Kalich, Praha
datum: 18. prosince 2023
setlist: Až…, Dopis, Jsem, 17 B, A pak, Pocity, Poprvé, Mořeplavci, VeSmíru, Trigorin, Nina, Chybíš mi, Napojen, Vločka, DA.Muklův meč, Panenka, Sibyla, Marie, Ledaco, Zvonova zpověď, Strojvůdce, Do nebe
Fotografie ze zpěvákova archivu jsou pořízené z jiného koncertu.
V popisu události stálo:
"Série koncertů Tomáše Kluse a Cílové skupiny se vynasnaží zpříjemnit čas adventní. Kromě písní ryze vánočních, kterých byste u Tomáše napočítali na prstech jedné ruky :-), vám přivezeme verbálně-hudební show plnou zvratů, střetů a komických vhledů na úrovni." A nutno říct, že pánové nelhali, protože až když vyjeli na vánoční turné, uvědomili si, že oblíbený muzikant má ve svém repertoáru pouhé dvě takto laděné skladby.
© Hana Bukáčková Pokud máte rádi Vánoce, ale ne až tak, aby vám zněly dokolečka vánoční odrhovačky a koledy, tak přesně pro vás byl tento večer. Sváteční atmosféra na vás dýchla jemně, aniž by to bylo vlezlé, otravné a plné klišé. Bylo to spíš adventní souznění, jež dolaďovala výzdoba pódia plná světýlek a stromků. Ale tradičně nechyběli vycpaní maskoti - tygři -, kteří živočišnost a Tomášovu jistou extravaganci podtrhují.
Ten hned na úvod představil svého parťáka Jirku Kučerovského, se kterým hraje už šestnáct let. Prý je to tak dlouho, že Mrtvé moře bylo tenkrát ještě Nemocné. Jirka, rodák z moravské metropole, to doplnil slovy, že Praha je takové Brno Čech. Tím odstartoval přestřelku rýpavých vtipů, rýmovaček, chytání za slova, zkrátka práce s češtinou, jak to oni sami umějí nejlíp.
© archiv Tomáše Kluse Písničkář poskládal setlist v klidnějším módu, většinou se jednalo o starší kusy. Potěšilo mě, že zazněla vloni vydaná vánoční "Zvonova zpověď", málem bych na ni zapomněla. A celkově to bylo jiné než třeba v létě, kde hrál jen vypalovačky.
Úvod hned druhé písničky popletl. Okomentoval to slovy, že radši bude mluvit než zpívat. A tak se vlastně i stalo. Však ho znáte - když se rozpovídá, je k nezastavení. Právě druhá skladba, "Dopis", byla význačná i tím, že v jejím závěru přešel do svého freestyle zpěvu.
Od třetího songu dvojici doplnila Cílová skupina, tedy basák Jan Lstibůrek a bubeník Petr Škoda. A tím výčet potenciálních hostů skončil. I když... hostů... i tito dva pevnou podporu písničkáře tvoří x let. Občas si odběhli a nechali ústřední dvojici samotnou. Závěr "Mořeplavců" přešel na evergreen "Japonečka", který se snad každý učil v hudební výchově ze žlutých zpěvníků "Já, písnička". Tím si přišli na své nejenom všichni
kotlíkáři.
© Hana Bukáčková Při "Chybíš mi" Tomáš seběhl mezi lidi, i přes úzké divadelní uličky se mezi nimi dral a šprýmoval i rýmoval. :-) Jedna paní měla přichystané jmelí, a tak nezbývalo než se pod ním políbit. Sám o sobě prohlásil, že je úchyl a že se rád tře, otec byl totiž kapr. To všichni vyprskli smíchy.
Tomáš má v sobě opravdu velkou dávku pozornosti, umí pohotově reagovat, být vtipný, aniž by to bylo někomu nepříjemné. Naopak - my to přímo milujeme. Jak se ukázalo, když nás (ne)nápadně vyhazoval před druhým přídavkem právě vymyšlenou písní "Kdybych byl slušný, tak už su doma".
Při "Marii" odhodil triko, to si pak oblékl naruby, na což ho upozornil malý fanoušek, a on to vtipně oglosoval, že má právo vyjádřit svůj názor právě tímto. U "Napojen" vyzdvihl klasicky delším monologem jedinečnost každého z nás, že si máme vážit sebe sama i sebe navzájem a umět táhnout za jeden provaz. Klusovi fanoušci to samozřejmě vědí, spíš by to měli vyslyšet jiní, ale ti nechtějí.
© Hana Bukáčková Jak sám název turné "Vánoce 365 dní v roce" napovídá, neměli bychom své vřelé city střádat jen na pár dní v roce, ale měli bychom s nimi nešetřit a dopřávat si jich denně. Stačí dávkovat po kouskách.
Na příští rok Tomáš Klus navíc chystá nové album, kterým se má vrátit ke kořenům. K nim se vlastně vrátil i tímto speciálním večerem - bylo to takové pohlazení na duši, ale i na uši. Něco mezi koncertem a stand-upem. Člověk si provětral bránici, ze srdce se zasmál a ještě si zabroukal hezké texty. A protože vystoupení bylo pouze k sezení, bylo to zkrátka přátelské posezení. :-)