Vlastně byl ten dvouletý rozestup už taky lehce porušen, protože v předešlých letech vycházely Pokáčovy desky na jaře. Letos ale měl důvod vydání lehce opozdit, protože v roce 2022 vyšel na CD jeho odložený koncert v O2 areně a letos v lednu dal celý obrazový záznam zdarma k dispozici na YouTube.

Jinak si tenhle prostovlasý písničkář našel svou linii, styl práce, který dobře šlape a na lidi funguje také velmi dobře. Pokračuje v psaní takzvaných rychlovek pro nejmenovanou rozhlasovou stanici a ve velmi pravidelných intervalech vydává singly a klipy. Většina skladeb z nové studiovky už byla kratší či delší dobu známa, vánoční duet s Nikol Leitgeb vyšel dokonce už na konci roku 2021.

Pokud znáte holčičí projekt 3 v 1, ve kterém působí Veronika Arichteva, Martina Pártlová a zmíněná Nikol Leitgeb, pochopíte, proč poslední dvě položky, které tuhle kolekci uzavírají, jsou duety a jdou hned za sebou. "Všichni jsme postižení" je charitativní věc, nazpívaná s Pártlovou, minuty slávy pro Leitgeb přicházejí hned za ní, na úplný konec. Pokáč už má několik ryze tematických vánočních songů, "Už za pár dní" je další z nich a znovu se velmi příjemně poslouchá.

Celým "Rodinným albem" se jako už tradičně proposloucháte s lehkým úsměvem na tváři, není tam ani stopa deprese - spíš reflexe aktuálních záležitostí a problémů, které dnes lidé řeší na internetu, jako v případě "Koupil jsem si bitcoin".

Dá se říct, že Honza Pokorný je už odborníkem na duety - na téhle desce jsou rovnou tři. Ten poslední, o kterém jsme se ještě nezmiňovali, se jmenuje v "V peřinách", je nazpívaný s moderátorkou a dříve Miss Gabrielou Laškovou a je zároveň aktuálním singlem. Lašková výborně zpívá a tahle swingem načichlá hitovka o trablech s malými dětmi, které se většinou kříží s párovou romantikou, je velmi pravdivá a ze života.

"Nejlepší lék je víno" je zase hitem, se kterým zpěvák vstoupil tematicky na hodně tenký led. A i když ho všichni znají a vědí, že se snaží spoustu věcí brát humorně a s nadhledem, v době, kdy velké množství maminek končí v protialkoholních léčebnách, se jedná o věc, která má dvě strany mince. A je na každém, jestli tuhle provokaci od muzikanta vezme, nebo mu ji naopak omlátí o hlavu, když ho poslouchají celé rodiny, počínaje dětmi.

Jinak i zde - stejně jako na předchozích řadovkách - má několik skladeb kapelní zvuk a jiné zase řidší aranž, postavenou hlavně na kytaře. Kvalita songů postupem času žádným výrazným způsobem neupadá, a pokud si interpret dává za cíl bavit lidi, je to tak v pořádku a v dnešní době to vlastně bohatě stačí. Zároveň při Pokáčově autorském talentu, který dokazuje například i opakovanou spoluprací s Lucií Bílou, by neškodilo alespoň občas lehce zariskovat, zaexperimentovat a natočit opravdovou písničkářskou bombu.