Olivia Rodrigo deskou "GUTS" skvěle navazuje na povedený debut

Hvězda Olivie Rodrigo v posledních letech stoupala strmě vzhůru. Mladičká americká muzikantka za svou slávu, krom svého bezesporu velkého talentového fondu, vděčí také sociálním sítím. První singl "Driver's License" zažil krátce po vydání doslova boom na TikToku. Následovaly prodejní rekordy, soška Grammy a společně s tím samozřejmě i vstupenka do hudební Ligy mistrů. Zbytek už je historie. I z tohoto důvodu bylo Oliviino druhé album jedním z nejočekávanějších počinů letošního roku.

Pro umělce zřejmě neexistuje mnoho těžších situací než jak navázat na prvotinu. Zvláště když ovládla hudební žebříčky po celém světě. Je pravda, že si Rodrigo dala na čas. Pouhé dva měsíce před vydáním "GUTS" vyslala do světa singl "Vampire". Klavírní záležitost, která s sebou už od samotného počátku nese hořkost. Metafora s upírem je více než přiléhavá vzhledem k tomu, že celý text je adresován expříteli, který autorku využil a odkopnul.

Stejně jako ve všech předchozích písních je zpěvačka i v této nad věcí a situaci popisuje s ironickým úsměvem. Zároveň jde však opravdu do hloubky a je citlivější než kdy jindy. Gradace skladby a její transformace z broken heart balady do tanečního popového kusu jako by korespondovala s počátečním žalem, který se po chvíli změní v uvědomění a nakonec v docela sarkastickou, štiplavou historku.

Nebyla to poslední zastávka u piana. V tracklistu kolekce je tomuto instrumentu věnováno docela dost prostoru. "Mistře manipulátore, bože, jsi tak dobrý v tom, co děláš!" Těmito slovy začíná dojemná "Logical". Velice podobně Olivia vykresluje manipulativní vztah i v "The Grudge". V obou případech s přirozeností mnohem starších a zkušenějších kolegyň předvádí emoční koncert, který chytne za srdce.

Škatulka teen pop, kterou ve spojení s interpretkou můžeme slyšet nejčastěji, není úplně tou nejšťastnější. Její tvorba už je rozhodně o kus dál. Nejde jen o její milenecké vztahy, na které se dívá s větším uvědoměním, ale také o vztahy s vrstevníky. "Pokaždé když vyjdu ven, je to sociální sebevražda," zpívá v "Ballad of a Homeschooled Girl". Úzkost ze sociálního kontaktu a pochybnosti o tom, jak se vlastně správně seznamovat a navazovat hovor s neznámými lidmi, je v něčem vlastně odrazem současné doby. Zvláště po letech covidové pandemie zní tento rockový song se správnou dávkou grungeové špinavosti a naštvanosti velmi přiléhavě.

S ještě větší porcí úzkostnosti popisuje zpěvačka svůj nově nabytý život celebrity v "Making the Bed". Před svou muzikantskou kariérou už nějakou dobu působila v branži filmové, ve stáji společnosti Disney. Automaticky by člověk očekával, že už ví, jak se v tomhle showbusinessu pohybovat. Právě zmiňovaná skladba celou tuto myšlenku vyvrací. Rodrigo zde zpochybňuje sama sebe i svá rozhodnutí a přiznává, že se jí občas zasteskne po životě obyčejné dvacetileté holky.

Ony vztahy a románky tvoří páteř novinky. Jak moc špatný nápad je psát v opilosti svým bývalým? Přesný popis toho, co dokáže kombinace přemíry alkoholu a chtíče, nabídne skladba "Bad Idea Right?". Návrat do romantických teenagerských komedií přelomu tohoto milénia perfektně dobarví hudební podkres. Podobně zní i "Get Him Back", v němž chce autorka v rámci aktu pomsty získat svého bývalého kluka zpět.

Celkově Rodrigo ve svých vztazích osciluje někde mezi Avril Lavigne a Lanou Del Rey. Z té první jmenované si bere kus rebelské duše, s tou druhou ji pak pojí nešťastný výběr chlapců (čehož jsou si ovšem obě dobře vědomy).

Na výsledném zvuku se nemalou měrou podílel i Dan Nigro, producent, který s Olivií pracoval již na "Sour" a letos například produkoval i skvělou desku Caroline Polachek. Skladbám díky němu nechybějí momenty překvapení a gradace.

Olivia Rodrigo na své letošní studiovce ukazuje, že již není jen teen hvězdičkou. Její talent je nesporný. Sálá z ní energie a všechny ty texty jí díky autenticitě do puntíku věříte. Svůj sarkasmus nemusí nikterak přehánět jen proto, aby byla zajímavá. To rebelské pomrkávání, které je decentně cítit z každé písně, je pro ni signifikantní a podtrhuje její výjimečnost. Je to pop, ale zároveň místy i návrat v čase o dvě dekády zpět k pop rocku. Je to zkrátka dotažené dílo.