"Garden of Deception Delights" od Black Hole Constellation je deska plná skvělé atmosféry. Místy se ale zbytečně topí ve vnitřním chaosu

21.09.2023 15:30 - Jiří V. Matýsek | foto: Odd Shepherd’s Collective

Jednočlenný projekt Black Hole Constellation se po letech singlů a EP konečně dopracoval až k dlouhohrajícímu releasu. Inspiraci pro "Garden of Deception Delights" hledal v syrové norské krajině i v béčkových osmdesátkových hororech. Jaká tato cesta "zahradou klamavých požitků" je?
7/10

Black Hole Constellation - Garden of Deception Delights

Skladby: St. Matter, The Devourer, A Candle That Burns Twice, Changed By Conscience, Encounter, March of Nobody, The Outsiders Saga I, The Outsiders Saga II, A ttempts, Serpens
Vydáno: 29.6.2023
Celkový čas: 41 minut
Vydavatel: Old Shepeher's Collective
Michal Jahoda alias Black Hole Constellation vychází ze žánru dark wave, který kombinuje s dark ambientem, ozvěnami blackmetalové bezútěšnosti, zvukového experimentu i industriálního chladu. Výsledek je tak skutečně temnou cestou do zákoutí lidské mysli, mysli psychotické a schizofrenně roztříštěné. Hudba je díky tomu příjemně nevyzpytatelná, kreslí filmové obrazy temných lesů a pak je nečekaně trhá na kusy hrůzami digitální civilizace.

"Garden of Deception Delights" je jako soundtrack k noční můře. Dobře se zde daří budovat atmosféru i ji opětovně bořit. Někdy ale songy přece jen působí trochu přehlceně a ono jemné vypravěčtsví (které třeba v "March of Nobody" s téměř blackovým vokálem, v první polovině raveové "A ttempts" nebo "A Candle That Burns Twice" tak skvěle funguje) se vytrácí pod nesourodými vrstvami.

Jistě, i vršení protichůdných prvků - jako například ve dvoudílné "The Outsiders Saga" - může být tvůrčí metoda, ale tady se ji nějak nedaří naplnit obsahem. Jakkoliv i ve výše zmíněné skladbě jsou skvělé dílčí momenty, celek je spíše přehlcený.

Síla Black Hole Constellation se mírně překlápí na stranu ambientních pasáží spíše než na stranu těch darkwaveových. Tam, kde si plnými hrstmi bere z okolní atmosféry i filmových hororů (autor mimo jiné přímo cituje Morriconeho hudbu k "Věci" Johna Carpentera) a tyto vlivy transformuje ve vlastní vizi, je výborný. Chaos, kterým tyto atmosféry nabourává, se mu ale daří kočírovat jenom částečně.

I tak je ale "Garden of Deception Delights" velmi podařený počin hodný pozornosti i pečlivého poslechu. Působivých momentů tu totiž nakonec není málo.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY