Ricardo Delfino (Top RoofTop Fest) - Po letech jsem zmlsaný a koncert si nejlépe užiju v zákulisí

20.06.2023 08:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Dominik Erban

Ricardo Delfino je zakladatelem, dramaturgem a PR manažerem karlovarského hudebního festivalu Top RoofTop, který svůj letošní ročník zahalil do barev psychedelie sedmdesátých let. V rozhovoru jsme si povídali nejen o jeho festivalu a o důležitosti podobných akcí pro oživení center měst, ale i o jeho dalších projektech.
Máš pocit, že centra měst málo žijí? A myslíš, že je takový hodně otevřený festival cestou, jak je oživit?

Netroufám si vynášet obecné soudy, přece jen každé město tvoří jiné komunity a ty mají různé potřeby. Co je ale od počátku lidská tendence - shlukovat obydlí k sobě, dost běžný jev. Vznikají prostranství, na nichž se dějí společenské aktivity. Taková náměstí. Karlovy Vary mají náměstí přímo v srdci města, před budovou magistrátu, ale dlouhá léta se pro podobné účely nijak hojně nepoužívá. Přitom se na něm konalo mnoho událostí. Jak jsme se dozvěděli na nedávném komentovaném promítání dobových fotografií pana Jindřicha Nového, zažila dnešní Horákovka i nějaké to prvenství - první české závody motokár nebo jedny z prvních skateboardingových závodů (tuším v roce 1977). No, a my jsme prý prvním hudebním festivalem, jenž je zde pořádán.

Zda je to cesta, jak místo oživit, ukáže až čas. Ale to, že naše snažení podporuje zde sídlící Kancelář architektury města Karlovy Vary, nám dodává odvahu a smysl v našem počínání.

Ricardo Delfino
© Dominik Erban
Když před lety festival Top RoofTop vznikal, byl nejprve název, nebo pojmenování určilo až místo konání? A nedostali jste se trošku do kleští, když budete muset i pro příště hledat místo na střeše?

Střechu galerie Supermarket WC jsem měl vyhlédnutou už delší dobu, kamarád, kolega pořadatel, tam se svou kapelou uspořádal koncert pár let předtím a ta myšlenka mě nadchla. Festival vznikl v roce 2015 vlastně omylem. S mou tehdejší kapelou jsme se účastnili výměnného projektu přeshraniční spolupráce, díky němuž české skupiny zahrály v Bavorsku a naopak. Organizační tým mne oslovil, zda nechci uspořádat jeden z posledních takovýchto koncertů ve Varech, než jim skončí projektové období. Z koncertu se stalo celé odpoledne s místními kapelami hrajícími na střeše a večer zavírali němečtí ARTischoque.

Když jsme se po ročníku 2019 rozhodovali, kam se nově vrtneme, padlo nám do oka náměstí Dr. Milady Horákové právě proto, že stojí nad podzemními garážemi. Hurá, koncept koncertů na střeše zachráněn! (smích) Byla - a stále je - to velká výzva a pro nás obrovský produkční posun. A samozřejmě taky nové nároky a mnohem vyšší rozpočet.

Festival je bez vstupného, financovat kulturu je ovšem čím dál těžší. Plánujete být zdarma i pro další roky?

Upřímně bych nejraději plac oplotil a vybíral vstupné za kulturní program a vše s ním spojené. Umění je služba jako každá jiná a zaslouží si svůj honorář dle poptávky trhu. Jenže uzavřít takto otevřenou lokaci s sebou nese úskalí stran omezení infrastruktury dopravy a dalších služeb centra města. V zahraničí to funguje na kdejakých městských slavnostech. Uvidíme. Nicméně od začátku motivujeme návštěvníky ku přispění dobrovolné částky u vstupu. Každá koruna pomůže.

K vyšším částkám motivujeme už několik let speciálními odměnami, třeba porcelánovými kelímky s naším brandingem, které nám laskavě věnovala porcelánka Thun 1794 a. s., nebo poukazy na drinky z Becherovky, která nás rovněž materiálně podporuje. Letos poprvé zkoušíme i crowdfundingovou kampaň s odměnami jako merch věnovaný od letošních vystupujících Flamengo Reunion Session, Madhouse Express nebo německých Filistine. Naše grafička Andrea Pfeifferová připravila design limitované edice triček s letošním mottem "VARY MAJÍ NÁMĚSTÍ".

Ricardo Delfino

Ricardo Delfino je zakladatelem, dramaturgem a PR manažerem karlovarského hudebního festivalu Top RoofTop. Vedl dramaturgii také u projektů jako Otevřený kraj 2022 Krajského úřadu Karlovarského kraje či DEPOvLETU 2022 kreativní zóny DEPO2015 v Plzni. V současné době s DEPO2015 spolupracuje coby externí produkční koncertních a jiných hudebních i nehudebních eventů. Jako PR manažer se podílel také na kampaních pro Dana Bártu & Illustratosphere, Vltavu či festival Groove Brno. Coby social media manažer spolupracoval s konferencí a showcase přehlídkou Nouvelle Prague, festivalem Colour Meeting či nominanty na Ceny Anděl 2021 Cotatcha Orchestra. Působí také jako aktivní zpěvák a hráč na foukací harmoniku.

Letošní ročník se nese v sedmdesátkovém duchu. Byl to záměr, nebo to takto vykrystalizovalo vlivem okolností?

Když Flamengo oslavilo 50 let od vydání alba "Kuře v hodinkách", hýčkal jsem si přání tuto supergroup uvést v našem programu. Zároveň vnímám, že sedmdesátková psychedelie právě zažívá svou renesanci i na tuzemské klubové scéně, tak jsem přimíchal Madhouse Express spolu s liquid light show od Weird Visuals. To je taková sympatická banda chemiků, co rozlévají olejíčky a barvy na diaprojektory a tyhle motivy lávové lampy promítají na pódium. S nimi jsem přišel do styku, když jsem coby PR manažer spolupracoval s Acid Row, jimž dělali vizualizace do klipu. Obecně u mě spíš platí pravidlo, že mě prvky programu potkávají a pak se mi vše poskládá na stole... a voilà - festival.

Máš, coby dramaturg a organizátor, čas zajít na některé z vystoupení a opravdu si ho užít? Na co se nejvíce těšíš, na co si tu chvilku najdeš?

Po letech koncertů a festivalů už jsem trochu zmlsaný a koncert si nejlépe užiju v zákulisí. (smích) Ale občas se mi podaří i najít čas na relaxaci živou hudbou a jít na akci i nepracovně, třeba protože chci konkrétní kapelu podpořit nebo protože jsem opravdu zapálený fanoušek, což už se mi děje zřídkakdy. Naposledy takhle na loňském vystoupení skupiny Gojira ve Foru Karlín. Na co se letos opravdu těším, je šumperský festival Blues Alive. Vloni jsem byl poprvé, když jsem doprovázel Steven's, kteří vyhráli festivalovou talentovou soutěž a letos vystoupí na hlavní scéně. A myslím, že teď už nevynechám jediný ročník.

Ricardo Delfino
© Dominik Erban
Top RoofTop Fest se v průběhu let vyvíjí. Jaké novinky bys vypíchnul pro letošní rok?

Dlouhá léta jsme mívali dvě scény, hlavní a akustickou. Letos akustickou hudbu nahrazujeme přednáškami. Jednu z nich povede publicista a spoluzakladatel Popmusea Radek Diestler, který se uvolil připravit povídání právě o kapele Flamengo. Takže se člověk zajde napřed trochu nachytřit a pak uvidí koncert téhle legendy úplně jinak.

Poměrně čerstvě působíš i jako produkční v DEPO2015 v Plzni. Jak bys tento prostor neplzeňským přiblížil? Proč by k vám třeba měli vážit cestu?

DEPO mě v loňském roce oslovilo na dramaturgii letní koncertní série DEPOvLETU, pak jsem občas produkčně vzal nějaký ten halový koncert. A teď jsem full-time produkční. Myšlenka transformace prostor, jež v minulosti vznikly za jiným účelem, a nyní slouží jako kluby nebo kulturní centra, mě uchvacuje. Se spoustou takových příběhů jsem se setkával, když jsem pro Frontman.cz psal seriál o historii českých klubů.

V případě DEPO2015 dodává obsahu nový rozměr atmosféra industriálních prostor. Kromě koprodukčních halových akcí poskytuje kreativní zóna prostor uměleckým dílům studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, pořádá plzeňský festival umění a světla ve veřejném prostoru BLIK BLIK, právě začínající street artový WALLZ, herní a cosplay festival CO.CON nebo zmíněné koncertní DEPOvLETU.

Jaké programové higlighty DEPO2015 v nejbližší době nabídne?

Poslední jmenovaný projekt držíme letos v akustických a komornějších kolejích, takže přijede Jiří Schmitzer, Holeček & Marcel Project, Shahab Tolouie nebo Bára Zmeková a NIKA. Hudba, léto, plznička, pohoda.

Ricardo Delfino
© Dominik Erban
Ať se nebavíme jen o pracovních věcech - zbývá ti ještě čas poslouchat novou muziku jen tak? Máš nějaký čerstvý objev? Nebo co ti teď nejvíce rotuje na streamech či gramofonu?

Uff, přiznám se, že jsou pro mne práce a hudba natolik spojené nádoby, že mé osobní objevy většinou skončí v některém z programů nebo souvisejí se zakázkami. Což je krásné. Vždy když na něčem (někom) dělám, tak si danou hudbu omílám dokola. Zároveň se naladím na příběh, který umělec vypráví, a také to pak znám až do nejzaprášenějších koutů skladby či alba. Třeba desku "Spass muss immer sein" od Vltavy jsem za více než půl rok naší spolupráce na PR kampani slyšel minimálně stokrát.

Jeden z případů za poslední dobu, kdy jsem objevil něco, co mě chytlo za ucho a (zatím) jsem s kapelou nic nepodnikl, jsou polští Nene Heroine s druhou nahrávkou "Mova". Nebo Muddy Gurdy, co jsem viděl na loňském Blues Alive - kytara, ženský zpěv, prazvláštní drum set a niněra!



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY