Mohlo se zdát, že vydáním třetí studiovky "Dýchej", později oceněné třemi Anděly, dostali fanoušci poslední hudební příspěvek od písničkáře Davida Stypky. Ani dva roky po jeho skonu však ruch kolem jména severomoravského písničkáře neutichá. Některé z jeho dříve nezveřejněných písní se objevily ve filmové pohádce "Největší dar", která měla v kinech premiéru v prosinci a už je k dispozici i na online platformách.

"Další písničku, která měla pracovní název 'Cesta', chtěl David dokončit, přál si, aby si žila samostatným životem v éteru," říká kreativní producentka a spolurežisérka pohádky Marta Santovjáková Gerlíková. Ta na základě osobního přátelství se zesnulým umělcem oslovila jeho kolegy z hudební i herecké branže, včetně Lukáše Chromka či Terezie Kovalové, a požádala je o spolupráci na dokončení songu.

Výsledkem je svým způsobem typická stypkovina, v níž hraje dominantní úlohu Davidův uhrančivý hlas a silné životní poselství. Ve druhé polovině však pětiminutová skladba postupně nabírá na obrátkách a rozkvétá do velkolepého tvaru. Překvapením může být interpretační zapojení Šimona Biliny, jehož radostí protkaný hlas tvoří protiklad ke Stypkově charakteristicky zadumanému výrazu.

"David své písně většinou pojmenovával jedním slovem, často to byla slovesa v imperativu ('Čaruj', 'Neboj', 'Dýchej'). A přestože se netajil tím, že si často popláče, dovedl lidi i sebe nakopnout. I v těžkých chvílích je třeba jít dál," říká umělcova matka Marie Stypková.

Vše výše zmíněné odráží i videoklip natočený v kostele svaté Kateřiny v Choteči u Prahy. Lehký otazník visí pouze nad tím, zda by výsledné množství patosu, zahrnující spousty hořících svíček a zpomalených záběrů na dojaté tváře jeho spolupracovníků, bylo Stypkovi vlastní.