Možná je to představa mylná a zcestná, možná je to dáno rozdílným způsobem vyjadřování, možná na Slovensku pijí méně piva a tamější protirežimní rebélie jsou opodstatněnější, ale alespoň dle toho, co lze spatřit na oficiálním trhu, se zdá, že soudobému punk-rocku se mnohem lépe než u nás daří u našich východních sousedů. Budeme-li se držet ve sférách nahrávek "majorů", dalo by se to, co v současnosti produkuje namátkou Zóna A či Slobodná Európa, považovat za "čistší" a živější než unavený až otupělý nachmelený bigbít Visacího zámku nebo Znoucecnosti. Třetí album Slobodné Európy "Trojka", vydané po sedmiletém přerušení činnosti, je živým důkazem toho, jak dnes seriózně obstát s žánrem, který už pro mnohé dávno vymřel.

Pokud by se "Trojka" měla charakterizovat třemi nejvýstižnějšími výrazy, pak by to byly lehkost, ironie a nadhled. To platí rozhodně pro výraz a texty, o trochu méně pro hudbu. Tříakordové harmonie, středně rychlá až rychlá tempa a jednoduché riffy jsou zde spíše ústrojným pomocníkem (zde by se srovnání s výše uváděnými českými kolegy ještě sneslo). Koneckonců nejdůležitější hodnotící kritéria pro tento žánr nejsou postavena na hudbě jako takové, ale hlavně přesvědčivosti ve výrazu a "poslání".

Za nejpovedenější místa desky by se dala považovat ta, z nichž celková výpověď vyzařuje jen jaksi mimochodem. Místa, kde všední realitu pouze s odstupem popisují, nehodnotí ji, nemoralizují. Někdy mají podobu čisté radosti z všednosti - "Pustil som si bedňu / po celodennom chaose / na obrazovke beží / vojna v priamom prenose / potom reklama / na zaručené schudnutie / a telenovela / na rychlejšie zblbnutie... / kolko je na svete dobra / krásy a nádeje / situácia je dobrá / nič sa nedeje" ("Nič sa nedeje"), jindy se přidá i mrazivější pointa - "Do Tesca miera moderné rodinky / idú si kúpiť akciové sardinky / a vagabundi z džípov trúbia na blondýnky / sanitka húka zvonia mobily / šoféri trúbia jak debili / a pri výbuchu zahynuli další civili" ("Pes"). Neznamená to, že by se v některých textech ona punková "nasranost" na svět nezdála spíše rozomilá, zrovna tak to ale neznamená, že i velmi zhrzené nálady by neuměli vyjádřit s vtipem ("Stupidity ako Blesk a Nový Čas / v zime teplo, v lete mráz / katastrofy umelé aj prírodné / vojny, skinheadi, povodne / šeky, šoky, stúpajúce penále / životné podmienky zúfalé" - "2003") nebo s patřičnou naléhavostí ("Relatívny pokoj").

Možná snad jen, že dvě humorně dadaistické písně-slogany ("Nechcem byť šišatý", "Shut Up") by mohly zůstat pouze v koncertních podobách a nevystavovat se tak ztrátě vtipu z opakovaného poslechu. Nebýt tohoto drobného vykolejení, dala by se "Trojka" Slobodné Európy považovat za jednu z nepovedenějších nahrávek domácího punk-rocku začínajícího tisíciletí.