Britové zřejmě rádi hlasují, a aby nemuseli několikrát do roka pořádat volby, nahrazují si to hudbou. Pokud se tedy u formací vítězících v těchto soutěžích dá mluvit o hudbě.Tentokrát se vybíralo asi z deseti tisíc adeptů, u kterých se hodnotil zpěv a tanec, s cílem vytvořit jednu dívčí formaci a jednu chlapeckou. Tyto dvě nové skupiny se pak měly utkat v hlasování jako rivalové. One True Voice pravděpodobně neznáte, takže je jasné, kdo vyhrál. Po svém vítězství Girls Aloud zaútočily na britský žebříček s hitem "Sound Of The Underground" a sesadili z něj podobnou dívčí skupinu z Rumunska Cheeky Girls. Asi neměli žádnou představu, jak nazvat své debutové album, tak ho jednoduše pojmenovali po prvním singlu.

Co se dá říct o hudbě? Komerční popík předváděný pěti rádoby zpěvačkami, co ještě nedávno byly na střední škole, o tom, jestli by dokázaly napsat nějaký text, by se dalo polemizovat, samozřejmě se na žádné části desky nepodílely. To je vlastně všechno, co můžu říct. Tahle deska nemá nic, čím by zaujala, mezi písničkami nejsou žádné výrazné rozdíly a o originalitě se už vůbec nedá mluvit. Jestli tahle formace vydá ještě nějakou další desku, je dost nepravděpodobné. Podle toho, co předvádějí děvčata na tomhle debutu, nemyslím, že po chvilkovém nadšení, které vyvoval jeden number one hit, bude o ně ještě zájem.

Tady by klidně mohla recenze končit, o kvalitních nahrávkách se dají napsat kilometry textu o rozmanitosti písniček, přednostech kapely, náladě desky, tématu textů, co tím chtěli říct a čím přispívají světové hudbě... chcete to slyšet o Girls Aloud? Rozmanitost písniček? Jak jsem výše napsala, všechno je to jedna hustá hmota komerčního popu. Přednosti skupiny? Vzhled, umí to trochu zpívat a pohybovat se, ale kdo neumí? Pokud jde někdo na hudební scénu, tak by to mělo být samozřejmostí. Nálada desky? Při poslechu desky máte náladu asi takovou, jako když potkáte na diskotéce blondýnu, zeptáte se, kolik je hodin a ona vám řekne, že je čtvrtek. A další věci, co jsem tu zmínila, už nemá cenu rozebírat, texty se drží silně při povrchu a světová hudba by se bez tohoto kousku klidně obešla.

Jestli věnovat pozornost produktu jako je Girls Aloud, záleží čistě na tom, co od hudby očekáváte. Pokud vám stačí pět barbie girls zpívajících nic neříkající text do stále stejného rytmu občas (skutečně jen občas) proříznutého skučící kytarou, pak se možná jejich debut alespoň trochu prodá.