Tony Visconti a spor o producentské křeslo

David Bowie vydal 14. dubna 1983 své patnácté studiové album. Na "Let's Dance" opět změnil svůj zvuk a styl a dokázal, že je králem inovátorství. Kolekci, která obsahuje hity jako "Modern Love", "China Girl" nebo titulní song, produkoval legendární Nile Rodgers ze skupiny Chic. Bowieho rozhodnutí pro tohoto hudebníka však vytvořilo odstup od jeho dlouholetého spolupracovníka Tonyho Viscontiho.

David Bowie si skutečně původně objednal jako producenta Viscontiho. Byla to přirozená volba, protože dvojice spolu pracovala na jeho čtyřech předchozích řadovkách, mezi nimi "Low", "Heroes" a "Lodger". Nakonec ale otočil.

"Blížil se ten měsíc, zavolal jsem Coco, Bowieho asistentce, a ona mi řekla: 'No, to bys mohl vědět, poslední dva týdny byl ve studiu s někým jiným. Funguje to dobře a už tě nebudeme potřebovat, je mu to moc líto,' " svěřil se producent v životopisné knize "The Complete David Bowie" od Nicholase Pegga.

Vztah této dvojice poté poněkud ochladl a spolupráci spolu navázali až na "Heathen". Poté Visconti produkoval následující Bowieho studiovky "Reality", "The Next Day" a "Blackstar".

"Pokusím se smířit s tím, že David zemřel. Za posledních 365 dní jsem si prošel všemi fázemi smutku, včetně vzteku. Samozřejmě nás nikdy neopustil v duchu. Máme štěstí, že jsme žili ve stejné době jako on. Viděli jsme ho, slyšeli jsme ho zpívat a mluvit, objímali jsme ho, klaněli jsme se mu a denně si ho neustále připomínáme. Za svého života byl legendou a legendou bude až do konce věků. Ale byl to také můj přítel. Moc mi chybí," vyjádřil později Visconti.

---

Iggy Pop a nerozlučné přátelství

Na zpěvákovu smrt dodnes vzpomíná i dlouholetý přítel Iggy Pop. Jeho sólová kariéra začala dvěma alby produkovanými právě Bowiem. S odchodem svého kolegy se punkový král nemohl dlouhou dobu vyrovnat.

"To přátelství spočívalo v podstatě v tom, že mě tenhle chlapík zachránil před jistou profesní a možná i osobní zkázou. David byl ten, kdo se mnou měl opravdu dost společného a komu se skutečně líbilo, co dělám, a dokázal se s tím sžít. Měl navíc dost slušné úmysly, aby mi pomohl. Udělal dobrou věc. Vzkřísil mě," vzpomíná Pop.

Zdálo se, že toto neodlučitelné duo nemůže nikdo rozdělit. Opak byl ale pravdou. V roce 2002 se Bowie snažil dostat Popa ke své nové nahrávací společnosti, ten však měl už smlouvu jinde. Kolize v rozvrhu pak zabránily Popovi vystoupit na festivalu Meltdown v Londýně, který Bowie kurátoroval. Kamarádství tehdy skončilo, vzájemná úcta však přetrvala.

---

Brian Eno a hromada pseudonymů

Na Bowieho zavzpomínal i Brian Eno, který se s ním podílel na albech "Low", "Heroes" a "Lodger", které dohromady tvoří takzvanou Berlínskou trilogii.

"Davidova smrt mě naprosto zaskočila, stejně jako téměř vše ostatní. Dodnes cítím obrovskou ztrátu. V posledních několika letech, kdy on žil v New Yorku a já v Londýně, jsme byli v kontaktu jen prostřednictvím e-mailu," rozpovídal se Eno. "Podepisovali jsme se vymyšlenými jmény. David se někdy podepsal jako Mr. Showbiz, Milton Keynes, Rhoda Borrocks nebo Duke of Ear," pokračoval s posmutnělým úsměvem.

"Pár dní předtím, než opustil tento svět, mi poslal mail stejně vtipný jako vždycky a stejně surrealistický. Kličkoval mezi slovními hříčkami a narážkami a všemi těmi obvyklými věcmi, které jsme dělali. Končil touto větou: 'Děkuju ti za naše hezké chvíle, Briane. Ty nikdy neshnijí.' A podepsal se jako Dawn. Teď si uvědomuju, že se loučil," dodal muzikant.

---

David Bowie a poslední roky

A jak vypadal Bowieho život před jeho odchodem? David Bowie byl glamrockovou hvězdou, uměleckým experimentátorem a tvůrcem tanečně-popových hitů. Zdálo se, že po jeho náhlé smrti ve věku 69 let truchlí celý svět. Poslední rok jeho života byl plný fyzické a emocionální bolesti, ale on naplnil každou možnou sekundu kreativitou.

Celých osmnáct měsíců tiše bojoval s rakovinou, téměř nikdo mimo úzkou skupinu přátel a spolupracovníků však ani nevěděl, že je nemocný. Po šňůře k LP "Reality" z roku 2003 se z velké části stáhl z očí veřejnosti. "Po tomhle turné budu prostě otcem a budu žít normální život," vyjádřil se tehdy. Svůj čas chtěl věnovat dceři Lexi, aby nepropásl její dospívání.

Svému slovu dostál a už nikdy nevyrazil na další tour ani nesedl k velkému rozhovoru. Trvalo mu celých deset let, než vyslal do světa další řadovku, "The Next Day" z roku 2013. Její natáčení bylo zahaleno tajemstvím - částečně i proto, že nechal členy kapely a další kolegy podepsat smlouvy o mlčenlivosti. Toto LP pomohlo oživit Bowieho tvorbu, a zatímco fanoušci byli nadšeni, že se vrátil, rakovina už proti němu spřádala plány.

Po vydání desky jako by se najednou otevřela stavidla a David Bowie se pustil do řady vznešených projektů. Jako teenager snil o tom, že napíše muzikál, a tento cíl se mu podařilo splnit díky divadelní inscenaci "Lazarus" na motivy vědeckofantastického románu Waltera Tevise "Muž, který spadl na Zemi" z roku 1963. (On sám si mimochodem zahrál ve filmové adaptaci Nicolase Roega z roku 1976. Ztvárnil roli milionáře alkoholika, mimozemšťana, který je uzavřen ve svém bytě a touží se vrátit domů.)

Inscenace, která se hrála na Off-Broadwayi od prosince 2015 do ledna 2016, byla vytvořena na základě hudby z Bowieho diskografie, včetně klasických skladeb jako "Heroes", "Life on Mars?", "Changes" a "The Man Who Sold the World".

Poctu Bowiemu vyjádřila po jeho úmrtí řada umělců, mezi nimi i Trent Reznor, Corey Taylor nebo třeba zakladatel labelu BBE Music Peter Adarkwah. Na hudebníkovu počest vyšla rovněž kompilace s názvem "Modern Love" obsahující jeho největší hity v podání různých žánrů.

Fanoušci této jedinečné osobnosti se v polovině září dočkali životopisného snímku, který nese název "Moonage Daydream". Trailer byl zveřejněn už v létě.