"Dneska i Bůh vypnul si chat, aby unikl mým dotazům," zpívá Radůza hned v úvodní písničce "Fides, spes, caritas" s křesťanskou tematikou, která se šestiminutovou stopáží patří k nejdelším položkám dvojalba. Autorka jde od začátku s kůží na trh a vyzpívává se z různých bolístek, které ji v posledních letech potkaly.

Původně prý zamýšlela návrat k ryzímu písničkářství. Výsledkem měla být deska, kterou natočí sama a živě na koncertech. Pak však přišel covid a s vystupováním byl amen. Umělkyně, která byla v období pandemie nucena najít si jiné povolání a přijala za své brašnářské řemeslo, se tedy nakonec přece jen vydala do studia. Nejprve nahrála první disk "Kerosin" v duu s kytaristou Josefem Štěpánkem, ten druhý "Nezhasínej" vznikl záhy poté, ovšem tentokrát už v kapelním složení, proto obsahuje plnější písňové aranže.

Textové náměty jsou znovu většinou neveselé, jak už to tak u Radůzy bývá, a připočteme-li k tomu její rozpoznatelný, občas vypjatý hlas, dostáváme dosti naléhavé a pod kůži se zažírající výpovědi. Jako třeba v songu "Mary a Betty". O zradě a zklamání zpívá sugestivně ve skladbě "Těžký věci", v níž ujišťuje, že "je lepší v pravdě trpět přeci, než ve lži šťastně žít".

Akordeon, který pro ni v minulosti býval typický, tentokrát odložila a chopila se banja a ukulele. O nespoutanosti její umělecké duše svědčí i skutečnost, že do českých textů si často prozpěvuje také cizojazyčné popěvky, jako je tomu například v kousku "Magdaléno", ale i v mnohých dalších. Ostatně ne všechny písně, které nahrávka obsahuje, jsou její autorské, některé si vypůjčila od svých oblíbených zahraničních tvůrců - jako příklad uveďme českým posluchačům (nejen) z repertoáru Hany Hegerové dobře známé "Šťastné slunce" nebo původně srbskou "Zatočme se v kole".

I když z výše uvedeného vyplývá, že "Nebe je odemčené" jako celek vyznívá spíše ponuře, neplatí to o všech položkách. Třeba "Leif Ericsson" je skladba vyloženě skočná a hravá, má navíc naučný charakter, protože vypráví o vikinském objeviteli Ameriky, který o pár set let předstihl Kryštofa Kolumba. Stejně tak vyčnívá i "Blues vrhačova nože", jehož pointu vystihuje úryvek textu "chtěl jsem o tom napsat blues, ale vyšlo z toho reggae".

V úplném závěru čeká na posluchače duet "Dobrý lidi" s Robertem Křesťanem, hlasem a zakladatelem bluegrassové skupiny Druhá tráva. Plní úlohu singlu a byla to skvělá volba - Radůza dlouho nezněla tak přístupně běžnému publiku jako v této vlídně melodické, nadějeplné a neprvoplánově dojemné skladbě o tom, že "bez lásky je člověk jen smutnej, ale bez přátel by nepřežil".

I vzhledem k rozsáhlosti kompletu si na "Nebe je odemčené" svoje favority bezesporu najde každý fanoušek Radůziny tvorby. Právě délka, přesahující v součtu obou disků sto minut, však může být pro některé mírným kamenem úrazu, protože vyvarovat se i slabším kusům je v takto štědrém tracklistu pochopitelně obtížné.