V oblasti fyzických nosičů nyní jasně kralují vinylové desky. Specifický zvuk, punc něčeho speciálního, velký artwork - to všechno způsobilo renesanci tohoto média. V době, kdy na velké desce musí vyjít prakticky každé nové album - ta od celosvětově populárních umělců ideálně v několika barevných variantách - a enormní zájem je i o reedice, jsou požadavky na lisovny obrovské. A to jich je na světě jenom kolem stovky.

Vede to k jedinému: mnohé nahrávky vycházejí na LP s odstupem od vydání digitální verze nebo CD, čekací lhůty na vylisování vinylu jsou klidně osm měsíců až rok (alespoň takové údaje uvádí česká lisovna v Loděnicích, která zásobuje celou planetu). Hudební svět je kvůli tomu v kleštích, velcí umělci = velké zakázky, a tudíž dochází k odsouvání méně lukrativnějších titulů nebo extrémní prodražování jejich výroby. Poptávka je přitom obrovská a prodeje spíše rostou, než aby klesaly.

Jedním z těch staromilců, kteří mají výrazný podíl na tom, že se asfaltové desky vrátily zpět na výsluní, je Jack White se svým labelem Third Man Records. V roce 2017 si dokonce otevřel svou vlastní lisovnu, ta ale prioritně pokrývá potřeby jeho vlastních vydavatelských aktivit. Nyní vystoupil s prosbou, která je adresovaná předním hráčům v hudebním průmyslu: "Obracím se na naše velké bratry v hudebním průmyslu Sony, Universal, a Warner a pokorně je prosím, aby pomohly zvrátit nešťastnou situaci na trhu tím, že začnou směřovat své zdroje na vybudování vlastních lisoven."

White v prohlášení rovněž připomněl, že "pořídit si lis na vinyl je dnes snazší, než to bylo za posledních čtyřicet let" a že na zřízení vlastní lisovny není nic "složitého". Celý otevřený dopis, k němuž vzniklo i krátké video, uzavřel následovně: "Všichni jsme součástí stejného týmu a máme stejné cíle. Z hloubi srdce věřím, že s uvážlivou investicí do infrastruktury, která nás sem dostala, můžeme pokračovat na této stoupající trajektorii a nadále inspirovat svět kolem sebe. Teď je ten správný čas. Děkuji vám."