Úvodem se omlouváme za nehorázné zpoždění recenze. Kde jinde ale může platit pořekadlo: "Lepší pozdě, než nikdy", než právě u spojení Bruno Mars a Andreson .Paak? I oni se koneckonců zpozdili. Singl "Leave The Door Open" vydali v březnu a desku až v listopadu. Stálo to čekání za to?
Jeden z nich patří mezi nejtalentovanější hudebníky na světě, má na svém kontě spoustu megahitů, a i když ho všichni znají, stejně stojí tak trochu v přítmí. Málokdo si na něj vzpomene, když jmenuje nejlepší zpěváky na světě. Své soukromí si střeží a bulváru se vyhýbá. Když o něm slyšíte, tak jen díky jeho hudbě. Mimo zpěv a produkci se taky věnuje pianu, kytaře a hraje na konga.
Ten druhý tak známý není. Do undergroundu ještě zdaleka nepatří, ale dosah světel reflektorů dosud spíše obcházel z uctivé vzdálenosti. A to i přesto, že ho tu a tam nějaká ta akademie nominovala na nějakou tu cenu a rovněž jeho spolupráce se skupinou
Free Nationals je hodná zaznamenání. Globálně úspěšný hit zatím neměl. Až dosud. Kromě zpěvu a produkce taky rapuje a hraje na bicí.
Potkali se v roce 2017 během turné "24K Golden", kde ten druhý předskakoval tomu prvnímu. Brzy nato se společně podíleli na nové desce
Chic, ve studiu si zahráli i s Nilem Rodgersem. A spolupráce jim zachutnala natolik, že se pak rozhodli nahrát spolu album. Jméno
Silk Sonic jim vybral
Bootsy Collins, který si na debutu i zahostoval, a nemohl vybrat lépe.
Hedvábné zvuky, jak bychom toto spojení mohli volně přeložit, jsou totiž ten nejtrefnější popis toho, co na sbírce "An Evening With Silk Sonic" uslyšíte.
Je tady šedesátkové a sedmdesátkové r'n'b, soul, funk, rap i pop. Tedy veškeré ingredience, které od obou protagonistů dobře známe. A jelikož ani jeden z nich není jen tak někdo, je hodně slyšet, že se ani zde nehraje na kvantitu, ale na kvalitu vybroušenou do posledního detailu.
Jejich sametové hlasy tady samozřejmě hrají prim, ale i samotná hudba je bohatá na nástrojové obsazení, dýchá životem, a když už dojde na nějakou tu vyhrávku, tak do celku nádherně zapadá. Schválně si najděte, jací všichni muzikanti se na desce podíleli. Je to pozoruhodný seznam.
Znáte takové ty klipy, v nichž kamera zabírá krasavici s výraznými křivkami jdoucí na vysokých jehlách, zatímco kolem ní obchází umělec, který obdivuje její tvary, ona si jej však nevšímá a kráčí dál? Určitě ano. Pak máte dobrou představu o tom, jak tady vypadají texty. Láska, sex, obdiv. To jsou hlavní témata a výše popsaný scénář by mohl být námětem videa ke skoro každému songu z devítikusé kolekce.
Pokud bychom na ní chtěli hledat chyby, museli bychom si ukázat právě na poněkud prosté verše. Přesto nejsou špatné, naopak místy překvapí nečekanou frází, nebo třeba dokonce odkazem na
Michaela Jacksona. Duo se v nich cíleně chtělo vystříhat aktuálních témat jako policejní brutalita nebo pandemie a to se podařilo. Vyloženě špičkové a bez klišé ale nejsou a to je třeba v hodnocení zohlednit.
I přesto se ve výsledku jedná o dost možná nejlepší kousek, který v tomto žánrovém mixu loni vyšel, což potvrzují i čtyři nominace na Grammy a posvěcení od
Dr. Dre. A to je to přitom pořád jen taková nenápadná bokovka dvou kamarádů, kteří přišli na to, že je baví stará soulová muzika, a chtěli zjistit, zda své vtípky z backstage dokážou přetavit v hudbu. Pokud jste však v hudebním moři vylovili zářivější perlu, určitě se o ni můžete podělit v komentářích.