Na co Vojtěch Dyk sáhne, to se mu povede. Stejně tomu bylo i o zimním slunovratu, kdy, jak sám říká, "s laskavou vstřícností přírody" vydal singl "Šumavský otčenáš". Skladba je jakousi modlitbou, meditačním orodováním za přírodu, lásku a tradici.

"Někdy člověk udělá píseň a vlastně ne svojí zásluhou. 'Šumavský otčenáš' není moje píseň, je to píseň 'Nás všech', všichni v sobě máme přírodu, všichni v sobě máme svoji vlastní píseň. Všichni v sobě máme láskyplnej pocit sounáležitosti k bližnímu i k něčemu vyššímu, co nás lidi přesahuje. Někdy si ten pocit zaneseme bahnem informací, bahnem nepochopení nebo se prostě jen sami od sebe vzdálíme. Někdy tak daleko, že vlastní píseň ani neslyšíme. Ale ona stále zní," říká interpret.

"Šumavský otčenáš" je o tichu, zklidnění, o tom, že když se trošičku ztišíme a budeme naslouchat přírodě, můžeme se díky tomu zaposlouchat i do naší vnitřní písně. Jde o jednoduchý song postavený pouze na jednom tónu (C - praotci tónů, jak říká zpěvák). Jak název napovídá, vznikl na Šumavě, kterou Dyk pojal za druhý domov a kam s rodinou často jezdí na chalupu.

Videoklip režíroval dokumentarista Petr Krejčí. Ze snímku je cítit smysl pro detail, ze kterého vyznívá krásné souznění s přírodou, krajinou a vlastně i životem. V době shonu a neustále se valících negativních informací je toto dílo jak blesk z čistého nebe, který nás vyzve k zastavení. Je zrcadlem pokory k životu samému, tradici, historii, k tomu, co tu máme a čeho bychom si měli vážit. Má až mystický ráz a je takovou mantrou, která nás vezme do jiného světa. A z těch záběrů, kdy Vojtěch Dyk sedí na skále, se člověku až zamotá hlava.