"Kulla Kerguseks" (česky "Zlaté světlo") je druhým větším počinem v diskografii těchto Estonek - následuje dva roky po albu "Tuule Sõnad". Duo Ruut se pohybuje na hraně svébytně specificky uchopeného folklóru, který Katariina Kivi a Ann-Lisett Rebane, muzikantky s odlišnými hudebními kořeny, hrají na citeru - obě na jednu. Technika hry je sama unikátní, ony si ji vlastně pro sebe vynalezly, neboť když se s nástrojem seznamovaly, neznaly správné postupy. Na síle a nápaditosti to ovšem nijak neubírá, spíše naopak.

V pětici skladeb zaznamenaných na "Kulla Kerguseks" se propojují estonské hudební tradice právě s tímto originálním a tvůrčím přístupem. Výsledný zvuk je, ještě ve spojení s vokálními harmoniemi, magický, pomalé tempo meditativní až hypnotické. Rytmus, když už je zdůrazněný (jako v "Noora Kuu Tervitamine"), připomíná neodbytné plynutí času a jinak prosvětlený, vzdušný dojem z písní dramatizuje.

Muzika si libuje v repetitivním rytmu, opakují se i verše - "Veresõnad", nejdelší song na EP, se mění doslova v šamanské zaříkávání. Ono tomuto magickému dojmu jistojistě napomáhá pro našince přece jen exotická estonština, kterou Duo Ruut opouští pouze jedenkrát v anglicky zpívané baladě "Nightingale" - krásné, mimochodem. Všechny kompozice jsou navíc napsané na lidové texty.

"Kulla Kerguseks" je nenápadná nahrávka, lehká, čistá, křehká. Ale zároveň je i okouzlující a emotivní. Otázkou ale zůstává, kam se vydat dál, jakým směrem by tato estonská dvojice měla posunout svůj unikátní výraz, aby nezevšedněl. I s omezenými hudebními prostředky se jí každopádně podařilo stvořit vcelku barevnou kolekci, která působí uceleně a uzavřeně.