Missio - Zabili jsme Dartha Vadera

10.09.2021 09:55 - Spolupracovník redakce | foto: Čestmír Jíra / musicserver.cz

Stále známější a stále žánrově barevnější dvoučlenná tlupa Missio z amerického Texasu dojala publikum jako headliner letošního ročníku Rock for People alias RfP Hope. Po výborném nočním koncertu si na nás Matthew Brue i David Butler udělali čas a odhalili svá tajemství.
Koukám, že se po koncertě osvěžujete místním Staropramenem. Chutná?

David: Mám ho poprvý, ale je dobrý. (smích)

Letošní ročník festivalu Rock for People je v podstatě třetí, kterého jste se zúčastnili. Mimo tento a předloňský koncert, kdy jste do Hradce Králové dorazili fyzicky, jste byli loni součástí virtuálního festivalu Rock for People Home, pro který jste natočili svůj set. Můžete tyto tři zkušenosti porovnat?

Missio, Rock For People Hope, Festivalpark, Hradec Králové, 14.8.2021
© Marie Trávníčková
Matthew: Jo, náš první ročník, tedy v roce 2019, jsme začínali na YouTube stagei. Bylo příšerný vedro!

David: To je fakt. Ale fanoušci nám tleskali v průběhu celého vystoupení a i po něm, jakože opravdu dlouho, ten koncert jsme si hodně užili. Bylo to rozhodně menší než letos, ale skvělý. Co se týče našeho virtuálního představení o rok později, nemám moc dobrých věcí, které bych k tomu z uměleckého hlediska řekl, protože tam chyběla většina pozitivních aspektů, jako je interakce s diváky, energie, již na pódiu necháváme a zároveň si bereme. Vlastně to byla taková veřejná zkouška, ale hodně stresující, zbytně stresující. Vůbec jsme nevěděli, jak bude výsledek vypadat, protože jsme neměli jak sledovat reakce účastníků té virtuální akce.

Matthew: Tento zatím poslední ročník byl pravděpodobně tím nejlepším, nechci to zakřiknout.

Co jsem se poptával vašich čerstvých fanoušků, hodně z nich vás objevilo právě na RfP 2019, a právě proto přijeli i letos. Týká se to i mě, neboť jsem byl z dálky zasažen beatem vašeho songu "KDV" (zkratka pro Killing Darth Vader - pozn. red.).

Matthew: Bezvadný! Promiň, že jsme ji dneska nehráli.

David: Znáš příběh, jak tahle píseň vznikla?

Vlastně ne, rád si ho poslechnu.

David: Zrovna jsme psali naši první desku "Loner". Byli jsme ve studiu, už jsme měli zpracovaný všechny dema, a tak jsme si řekli, že ještě něco zkusíme. Chtěli jsme vytvořit nejhlasitější a nejsilnější kopákovej zvuk. To studio máme vyzdobený spoustou postaviček, z nichž jedna je Darth Vader. Když jsme konečně našli ten správnej sound a spustili ho, srazilo to tuhle figurku na zem. Podívali jsme se na sebe a prohlásili: "To je hustý!" Takže jsme tak pojmenovali song.

Když jste měli hrát v Česku naposledy, bylo to loni přesně v den, kdy u nás započal absolutní lockdown. Tou dobou už jste museli být v zemi, že?

Missio
© Čestmír Jíra / musicserver.cz
Matthew: Ano, už jsme tu byli. Věděli jsme ještě před začátkem tour, že svět si prochází pandemií. Manažeři se nás ptali, jestli opravdu chceme vyrazit na šňůru. A my jsme chtěli, zrušení koncertů by nás totiž stálo dost peněz. Navíc to v tý době ještě nebylo tak hrozný, moc jsme o situaci nevěděli, chtěli jsme to risknout.

David: Tehdy se navíc říkalo, že problém je hlavně v Itálii a že ostatní země jsou relativně v pohodě.

Matthew: Odehráli jsme asi pět akcí, přičemž jsme skončili v Německu. Pak jsme se dostali do Prahy. V den našeho koncertu hned ráno česká vláda oznámila, že nepovolí akce větší než s návštěvností maximálně sta lidí. To nám moc nehrálo do karet, protože jsme měli vyprodáno, mělo tedy přijít zhruba pět set lidí. Úplně ta samá situace následovala o den později v Polsku.

David: Hodně nás zklamalo, že jsme cestovali takovou dálku a nemohli odehrát své koncerty.

Matthew: Šli jsme se projít na Karlův most a nebyla tam ani noha! Ani jeden člověk! Připadali jsme si jako ve městě duchů, potkali jsme během celýho dne pár lidí, spočítali bychom je na prstech. To nikdy nezapomenu.

Symbolicky jste se teď vrátili a své první koncerty po karanténách odehráli právě včera v Polsku a dnes v Česku. Začali jste tam, kde jste přestali. Byl polský koncert lepší?

Matthew: Ne, tento byl určitě mnohem lepší.

To říká každá kapela na každým koncertě, že to byl jejich nejlepší koncert!

Missio
© Čestmír Jíra / musicserver.cz
Matthew: Fakt nekecám, včera jsme neměli tak velký publikum a čeští fanoušci nás přijali mnohem líp. Jsme z toho nadšení.

David: Chtěl bych říct, že ať už mluvíme o těchto dvou festivalových koncertech nebo i jiných, menších, lidé, kteří přišli na naši muziku, jsou na stejné stránce jako my. Ne vždycky to tak je, mnohdy se návštěvníci teprve snaží naši hudbu pochopit, každý je v jiném stadiu porozumění, někomu se třeba nelíbí vůbec. Ale tady je ta správná energie mezi námi a publikem.

S tím souhlasím. Dokonce si myslím, že na váš příští koncert na našem území přijde ještě víc lidí, udělali jste dobrý dojem.

Matthew: Díky, kámo, pevně v to věříme!

Důležitá otázka, proč si říkáte zrovna Missio?

Matthew: Když jsem byl v léčebně, moje sestra mi poslala frázi Missio Dei, což znamená mise boží. A jak jsem se potýkal s různými léčebnými procesy, hodně jsem se významu té fráze držel, hlavně tedy slova mise. Potřeboval jsem totiž ve svém životě najít směr, ať už by vedl kamkoliv. Šlo mi o to mít neustálou připomínku, že mám cíle, kterých chci dosáhnout - svou vlastní misi.

Jádro mojí otázky je založeno na pozoruhodném faktu: Missio je v Česku názvem společnosti, která schraňuje Papežská misijní díla. A shodou okolností je jejich centrum právě tady v Hradci Králové. Tohle místo vám je prostě souzeno.

David: Hodně zvláštní náhoda!

A proč nazýváte svou fanouškovskou základnu Missio Mafia?

Missio, Rock For People Hope, Festivalpark, Hradec Králové, 14.8.2021
© Marie Trávníčková
Matthew: Protože operuje jako skutečná mafie! (smích)

David: Missio a naši fanoušci mají spousty vrstev, nejde přesně popsat, kým vlastně jsou. Typický představitel Misso Mafie je citlivějším, vnímavějším člověkem. Možná i trochu samotář. Vůbec jsme neměli na mysli lidi tohoto typu, když jsme začínali s hudbou, jen jsme chtěli vyjádřit svoje vlastní pocity. To nás však právě s těmito lidmi propojilo tím nejlepším možným způsobem. Za názvem popravdě nestojíme my. V podstatě jde o takovou svépomocnou komunitu, kde se členové navzájem povzbuzují.

Matthew: Navzájem mezi sebou mluví o zotavování se ze závislostí, pomáhají si.

David: Dokonce tu byla jedna Misso-mafiánská svatba!

Matthew: Přímo před naším tourbusem! (smích)

Missio

Missio byl nejprve jednočlenný projekt texaského zpěváka a skladatele Matthewa Bruea. V roce 2015 povolal na pomoc s demoverzemi kamaráda a producenta Davida Butlera a od roku 2016 fungují oficiálně jako dvojice tvořící potemnělý, emotivní elektronický pop. V květnu 2017 debutovali albem "Loner", které dalo světu hity "Middle Fingers" nebo "Bottom of the Deep Blue Sea". Dva roky nato následovala deska "The Darker the Weather // The Better the Man". V diskografii mají rovněž sérii ípíček "Skeletons", která ve třech dosud vydaných částech nabízí úsporné verze jejich songů. Zatím posledním dlouhohrajícím počinem dua je loňská kolekce "Can You Feel The Sun".

Během svých vystoupení i v textech se projevujete hodně empaticky. Zároveň se však nebojíte do úst vzít sprostá slova a vyfakovat, co vás zrovna napadne. Jste tedy dobří, nebo zlí kluci? Superhrdinové, nebo padouši?

Matthew: Obojí.

David: Jde o dualitu. Lidé si rádi nálepkují věci a činy jako dobré, nebo špatné. Naším poselstvím je sdělit, že obojí je v pořádku. Problémem současného světa je, že si každý myslí, že jeho cesta je ta správná. A nikdo nerad přiznává, že je možné jít i jinou cestou než jen tou jeho. Cítíme se jako ti dobří, na který ostatní plivou. Určitě jsme takoví, že se často naštveme a vytočíme, ale zároveň máme lásku. Držíme rovnováhu mezi jedním i druhým. A donekonečna bojujeme za to, abychom našli tu správnou cestu.

Matthew: Platí fakt, že je oukej nebýt oukej. Dřív jsem tuhle frázi nesnášel, je to hrozný klíšé. Ale občas se prostě probudíš a jsi kurevsky nasranej na celej svět. A to je v pohodě. Spousta lidí se těmhle emocím brání, ale ony jsou naší součástí, je to přirozený. Máme hodně příhodných písniček, třeba "Temple Priest" nebo "Wolves", kdy prostě hlásíme: "Jděte se vysrat." Potřebujeme dostat ten vztek ven. Pak máme přesný opaky jako "I See You", kde vyjadřujeme empatii a soucit. Takže potvrzuju, že jde opravdu o dualitu.

David: Věříme v hudbu na opravdu hluboké úrovni, věříme, že lidem včetně nás mění životy, když si ji pustí dost blízko k sobě.

Považujete svou tvorbu za originální?

Missio
© Čestmír Jíra / musicserver.cz
Matthew: Já myslím, že ano. Na začátku jsme se rozhodně drželi nějakých hudebních předpokladů a chtěli se dostat do rádia. Ale songy z toho období jsou mými nejméně oblíbenými. (smích) Pak jsou tu takové, které tvoříme v aktuální náladě ve studiu a nemáme žádná pravidla. Děláme si, co chceme, snažíme se promítnout svoje aktuální emoce. Občas to skončí dost podivně, ale je to to, o co se snažíme.

David: Když chceš růst jako muzikant, rozhodně bys měl mít svoje zásady a představy o směru, kterým se chceš ubírat. Po vydání prvního alba máš vlastně dvě volby: buď se můžeš snažit za něčím honit, nebo můžeš hledat originalitu sám v sobě. Toho si ceníme a pevně v to věříme.

Matthew: Ty myslíš, že Misso je originální?

Určitě. Rozhodně máte zvukovou podobu třeba s Twenty One Pilots, taky zřejmě nebudete prvními, kdo sdělil taková poselství, jaká chcete předat, ale v kombinaci se všemi těmi elementy komunikujete s lidmi hudbou i jinak originálním způsobem.

David: S Pilotama souhlasím. Mají podobně spirituální songy jako my.

Matthew: Chtěl bych si s nimi zahrát na koncertě.

David: Zaslechl jsem, že prý nepřijímají kapely, které klejí. Tak to máme asi smůlu. (smích)

Do budoucna tedy stále chcete nechat událostem volný průběh a neplánovat?

Matthew: Jasně. Když chce být člověk originální a dělat věci podle sebe, nejde nic plánovat. Víme jenom, že hned po tour se chceme zavřít do studia a dát dohromady dema, která máme rozpracovaná. Nejsou žádná pravidla.

Záleží vám třeba alespoň na tom, jaký budete produkovat žánr?

Matthew: Vlastně vůbec ne.

David: Už teď vím, že další nahrávka bude riskantní. Vždycky se totiž držíme aktuálních pocitů a zrovna teď jsme docela navztekaní, což se určitě promítne i v naší tvorbě. Pro mě není otázkou jak napíšu další album, ale jak budu žít svůj život. Chci získávat zkušenosti a potom o svých zážitcích psát. To není úplně obvyklou věcí v elektronické hudbě, protože většina songů tohoto žánru se opírá o taneční vibe. Nám ale nejvíc záleží na samotném autorství a zprávě či emocích, jež v písních odrážíme. Máme rádi grunge, máme rádi metal, máme rádi všechno. Musíme prostě věřit tomu, co z nás vyjde. Jakmile se bude výsledek líbit nám, jsme spokojeni.

To chápu, nicméně naše názory se často mění. Co když vytvoříte něco, co se vám po čase přestane líbit?

Matthew: To je v pohodě.

David: Prostě to nebudeme hrát živě. (smích)

Máte nějaké takové songy?

Missio, Rock For People Hope, Festivalpark, Hradec Králové, 14.8.2021
© Marie Trávníčková
Matthew: Absolutně. Mně osobně hodně dlouho trvalo, než jsem začal mít rád "Middle Fingers", protože to je náš nejvíc mainstreamový hit, pokud dovolíš tohle označení. A naše osobnosti se nesou ve stylu fuck the system, což s mainstreamem úplně neladí. Pak jsem ale dorostl do fáze, kdy jsem s tím songem v pohodě.

David: Dám ti další příklad. V minulosti, když jsme pořád zjišťovali, kým vlastně jsme, vznikl song "DWI". Ten nehrajeme živě. Úplně původně to byla pomalá, smutná a temná balada. Takovou jsme ale nechtěli dát na desku, takže jsme ji předělali do vhodnějšího EDM zvuku. Tím se vlastně narušila její autentičnost, ale po té změně jsme teprve pocítili to správné propojení s ní.

Matthew: Děláme chyby, ale vůbec ničeho nelitujeme. Lidé se mění, emoce se mění.

David: Pak je tu přesný protiklad ve stylu písně "Sing To Me". To byla, řekněme, obchodně hodně komplikovaná záležitost, a to vůbec není naším stylem - mám na mysli komplikování věcí. Takže jsem sám sebe skoro až nutil tenhle song nenávidět, abych řekl pravdu. A až po čase, kdy jsme nechali tuhle věc odležet a podívali se na ni z jiné perspektivy, mi došlo, že ji vlastně miluju!

A kdy zase dorazíte k nám do Česka?

David: Určitě co nejdřív!

Matthew: Něco už je v pohybu, ale zatím netušíme, kdy přesně se tu ukážeme.

Rozhovor pořídil Dominik Šidlo.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY