Ještě než se Tereza Černochová na podzim rozvlní v televizní taneční soutěži StarDance, odskočila si od Monkey Business a přichází s novým sólovým singlem "Tváře žen". Ačkoliv by k tomu název mohl svádět, nejedná se o žádný feministický počin, ale o poctu ženám, které se staly oběťmi komunismu. Skladba vyšla symbolicky 21. srpna.

Zpěvačka ji složila po přečtení knihy Dagmar Šimkové "Byly jsme tam taky", která je autentickou výpovědí jedné z politických vězeňkyň, které přežily lágry. "Vyprávění je tak silné, že se mi o té knize i zdálo, o její tváři, o tvářích jejích spoluvězeňkyň. To si nikdo z naší generace nedovede představit. Věděla jsem, že tento přetlak je třeba uvolnit, ideálně písní. A když jsem tu píseň napsala a nazpívala, bylo mi jasné, že si to zaslouží klip, ve kterém se těm všem s úctou pokloním," komentuje inspiraci.

O námětu a scénáři vizuálu, který se točil na jeden záběr, se Černochová radila se svým kamarádem Zbyňkem Raušerem z Portless, který se následně ujal režie. Ve snímku se postupně herecky vystřídají Ester Geislerová, Taťjana Medvecká, Johanna Tesařová, Marie Anna Krušinová, Marek Taclík a Petr Reif.

"Navštívili jsme společně s Terezou Národní archiv a hned jsme věděli, že chceme přenést atmosféru výslechové místnosti, ve které hrají svou roli nejen vyslýchané ženy, ale samozřejmě i příslušníci StB. Chtěli jsme tím připomenout tlak, kterému byla většina politických vězňů a vězeňkyň vystavena. A pak mě napadlo to natočit na tzv. one take, tedy celý klip na jeden záběr pomocí techniky Steadicam. Pokud jdete do takového rizika, musíte vše perfektně předpřipravit. Celý tým včetně herců musel šlapat jako švýcarské hodinky. Jsem rád, že se to podařilo," říká Raušer.

A já souhlasím. Výsledkem je silná, hluboká věc, která nám dává připomenout, jak křehká je svoboda, ve které žijeme. Na emocích přidá nejen mluvené slovo, ale i osudy skutečných žen, které zde ztvárnily zmíněné herečky, popsané v titulcích.