Houpací koně se před dvěma měsíci prostřednictvím klipu "So Long" rozloučili s érou svázanou s albem "Desolation Peak", které se nechalo inspirovat osobností spisovatele Jacka Kerouaca, a pomalu startují období nové. Předvojem je digitální singl "Náhradní území".

"Když jsme na Everestu zpívali o tom divným dystopickým snu, že i slunce má zákaz vycházení, ani ve snu nás nenapadlo, že za pár let to bude skoro pravda. A tak aby nás nespolkla tma, udělali jsme o tom písničku - jaký je to se vracet domů a jak je důležitý neztratit směr, protože o moc víc toho člověk nemá. Mít se kam vrátit," popisuje zpěvák a kytarista Jiří Imlauf.

Skladba vznikla v domácím prostředí Tajnýho studia v Předlicích a na producentskou židli se usadil Tomáš Tkáč z formací něco něco nebo Pris a labelu Divnosti. Poprvé po jedenácti letech tak s kapelou nespolupracoval producent Jan Brambůrek, který se na jejím zvuku podílel už od desky "Hotel Palace". O svůj typický sound ale Houpací koně rozhodně nepřišli. V úvodu se "Náhradní území" opírá o syntezátorovou plochu položenou přes svižnou rytmiku. S koncem první sloky se o slovo přihlásí rozostřené kytary, které se průběžně vracejí, a tak dokreslují, podobně jako ženský vokál, charakteristický melancholický přístup k věci.

Téma lockdownu, nucené uzavření se do vlastních bublin se v písni mění v nekonkrétní, univerzální obraz touhy po blízkosti mezi dvěma lidmi a po návratu domů, k jistotám. Smutná realita proráží v drobnostech, například ve zmínce o návratu do devíti hodin večer. Snad už je to úspěšně za námi.