Tohle jsou velmi, velmi zvláštní časy. Jak je trávíš?

Ano, zvláštní časy... Od chvíle, kdy tento světový chaos minulé jaro začal, jsem ale měl dost práce ve studiu. Dělal jsem na novém albu, ale také jsem skládal soundtrack pro počítačovou hru "Assasin's Creed: Valhalla". Takže jsem byl hodně zaneprázdněný.

Koncem ledna jsi s Wardrunou vydal desku "Kvitravn". Jsi spokojený s ohlasy?

Ano, ohlasy obecně byly celkem ohromující a já jsem velmi vděčný za to, že ta hudba očividně spojuje mnoho lidí tam venku. Je to fantastické.

Původně jste ji chtěli vydat loni v červnu. Je to teď, po tom půlroce, tatáž nahrávka, nebo jsi během té doby provedl nějaké změny?

Album bylo hotové na začátku března loňského roku. A zůstalo netknuté. Bylo bohužel nemožné vydat ho podle původního plánu, takže jsme to museli posunout, ale ve výsledku je to album původní.

Ale pak vyšla píseň "Lyfjaberg", která na výsledné kolekci není...

To ne. Byl jsem zklamaný z toho posunu a chtěl jsem prostě vydat nějakou muziku. Tak jsem se vrátil zpět do studia a začal pracovat na této skladbě. Myšlenku na "Lyfjaberg" jsem měl v hlavě už delší dobu, ale to načasování se z řady důvodů ukázalo být správné. Bylo fajn vydat nějakou muziku.

Jak bys charakterizoval téma novinky? Protože první tři řadovky jsou spojeny tématem run, čtvrtá je převedením již známých písní do podoby skaldické poezie, jen lyra a hlas. Jak k nim zapadá ta aktuální?

Dá se říct, že to je pokračování "Runaljold" (desky "Gap Var Ginnunga" (2009), "Yggdrasil" (2013), "Ragnarok" (2016) - pozn.red.). Trilogie byla spojena s runami a jejich prostřednictvím jsem se pokusil zobrazit různé aspekty staré kultury, náš vztah k přírodě, k něčemu, co nás přesahuje. V mnoha ohledech se nové album pohybuje ve stejném vesmíru. Ale jde více do detailů a více se zabývá tou lidskou stránkou, tím, jak se k přírodě vztahujeme, jak se definujeme jako lidé. Ale je to hudebně i tematicky pokračování trilogie. Pracuji stále stejným způsobem: témata, jimž se věnuji, nástroje, jež používám, místa, kde nahrávám, jazyk. Všechno to sleduje stejný cíl.

Zmínil jsi jazyky. Mnozí lidé textům, které na nahrávkách Wardruny zpíváš, nerozumějí. Nevytváří to podle tebe bariéru mezi vaší tvorbou a posluchači?

Ukazuje se, jak hudba propojuje lidi, jak má tu schopnost tyhle jazykové bariéry překračovat. Samozřejmě, texty jsou důležitou součástí písní. Jejich studium přidává v mnoha ohledech další vrstvu. Což je také důvod, proč do bookletu vždy připojujeme jejich anglický překlad. Ano, je to součástí této muziky, ale ta má rozhodně schopnost předat význam bez ohledu na jazyk samotný. Protože rozumíte pocitům, melodii a tak dále.

Také musíte pamatovat na to, že ačkoliv je moje tvorba zabalena v severském, nordickém balení, spousta věcí, o kterých zpívám, a spousta hudebních vlivů z nejrůznějších časových období jsou ve výsledku velmi globální. Jak jsou si ty kultury vlastně podobné. A když se do těch lidských dějin ponoříte hlouběji, dovede vás to k myšlence, že spoustu těchto technik a zvuků máme zakódovanou v naší DNA bez ohledu na to, z jaké kultury nebo etnického zázemí pocházíme. Má to potenciál k vám promlouvat, protože spousta věcí je globálních a nadčasových.

Jaké to je psát ve starém, téměř mrtvém jazyce?

Mám k jazyku, který používám, docela hravý přístup. V podstatě kombinuji protonorštinu, což je mrtvý, velmi mysteriózní jazyk, který předcházel norštině, ve které také píšu. Pak využívám několika archaických norských dialektů. "Kvitravn" je povětšinou v norštině, není to ovšem úplně čistá norština, ale něco, co jsem namíchal z příbuzných jazyků. A pro některé songy či některé pasáže jsem si určitá slova vypůjčil také ze starých jazyků.

Pracoval jsi na televizní sérii "Vikingové" nebo hře "Assassin's Creed: Valhalla". Jaký je tvůj názor na to, jak tvůrci zobrazili staré Norsko a tamní kulturu?

No, musíte to brát, jak to je, jako moderní interpretaci něčeho starého. A takováto produkce vždycky bude kombinací historických faktů a fikce, společně s moderním povědomím o tom, jaká ta doba byla. Je to jednoduché a prosté. Něco je správně a něco ne, samozřejmě, ale je to moderní pojetí. Každopádně bych řekl, že v obou případech tvůrci dobře vybalancovali historickou přesnost a fikci. A na základě této premisy to musíte hodnotit.

Od televizního pořadu, jako jsou "Vikingové", neočekávám, že bude věrně zobrazovat historii. Je to zábavní série pro masy, ne pro zapálené fanoušky historie, jako jsem já. V "Assassin's Creed" to udělali podobně. Myslím, že odvedli skvělou práci. Hodně věcí udělali správně, což je něco, co byste od nich možná nečekali. Podle mě ale roste touha po větší a větší historické přesnosti. Myslím si tak, že tyto věci se budou jen a jen zlepšovat.

Zaznamenal jsi nějakou chybu, ze které šílíš? Jako opravdovou botu?

Když jsem pracoval na "Vikinzích", nechápal jsem, proč některé věci prostě neudělali autenticky. Přitom by to bylo tak jednoduché, ale tvůrci se rozhodli pro moderní, stereotypní narativ. Na druhou stranu si myslím, že odvedli dobrou práci v tom, že se některých stereotypů vystříhali, díky tomu líp zachytili nuance této kultury.

Ale kdybych měl říct jednu konkrétní věc, tak chybou bylo rozhodnutí vykreslit všechny Seveřany jako špinavé týpky, oblečené jen do černé, hnědé a šedé barvy, zatímco všechny Brity jako čisté lidi s upravenými vlasy a v barevném oblečení. Ve skutečnosti to totiž bylo přesně naopak - Vikingové byli velmi marniví. Milovali oblékání a byli velmi upravení. I historické prameny zmiňují, že ženy v Británii preferovaly Seveřany, protože víc voněli a byli čistší. Ale to neodpovídá moderní představě o Vikinzích, měli by být primitivní a špinaví. A tyto věci mě docela rozčilují.

Pokud půjde všechno dobře, mohli byste se skupinou letos v létě vystoupit na festivalu Colours Of Ostrava. Budete ve zvláštní společnosti Twenty One Pilots, DJe Martina Garrixe nebo LP. Jak si myslíte, že Wardruna do téhle sestavy zapadne?

Nezáleží, na jakém festivalu hrajeme, vždycky budeme ve zvláštní společnosti. Wardruna vždycky byla kapela, která nikam nepasuje. V mnoha ohledech tvoříme vlastní žánr. O toto se nestarám, hudba je hudba. Je vidět, že hudba může promlouvat k mnoha lidem. K těm, kteří mají metalový základ, i k těm, kteří poslouchají pop, jazz nebo klasickou či folkovou tvorbu. Na tom opravdu nezáleží, je to muzika. Takže v tom nevidím žádný problém. Myslím, že by to potenciálně mohla být skvělá zkušenost. Doufám, že návštěvníci, kteří nikdy nezažili náš koncert, se na nás napojí.

Na pátek 26. března máte naplánovaný online event "First Flight Of The White Raven". Prozradíš nějaké detaily? Co můžeme čekat a na co se těšit?

Nebude to tak docela koncert, budeme dělat trochu jiné věci, než jaké na našich vystoupeních běžně děláme, je to jiný formát. Bude to spíš performance, pokoušíme se experimentovat, udělat to zajímavé i pro lidi, kteří nás naživo viděli. Budeme hrát některé nové skladby. Nikdy předtím jsme je nehráli, což bude vzrušující. Samozřejmě také vybereme něco ze staršího materiálu. Baví nás spojovat písně jiným způsobem. Nevím, jestli mohu říct něco víc.