Nový projekt Václava Bartoše, bývalého spoluhráče Pavla Fajta, jménem Fru Fru Serious vydává po třech letech existence debutovou desku "Hmotný svět". Přichází na ní s neotřelou kombinací rocku s popem, jazzem či blues. Více se dozvíte z naší recenze.
8/10
Fru Fru Serious - Hmotný svět
Skladby: Hmotný svět, Ó živote, Pravda o Elvisovi, Tak co?, Tajga, Bělobílý den, Experiment s Alexandrem, Výzva, Soňa, Stačí jen mysl nastavit, Měsíc, Příklady, Srdce zlobou zmítané, Hyeah, já jím, Ó živote, Pravda o Elvisovi
Celkový čas: 70:34
Dosavadní historie skupiny
Fru Fru Serious má krátké, maximálně středně dlouhé trvání, začala fungovat roku 2000 a letos se jí podařilo vydat debutovou desku "Hmotný svět". Jména, která za její hudbou a texty stojí, lze považovat za záruku dobré zábavy - bubeník Václav Bartoš (ex
Pavel Fajt &
Pluto), básník Honza Volf (co neumí hrát golf) nebo klávesista Jan Coufal. Společně s přičiněním mnoha dalších se podařilo vytvořit barvitou desku, která se vzpírá jakémukoli stylovému zařazení a spokojeně si provokuje všechny, kteří prahnou po jednoznačné klasifikaci.
Fru Fru Serious čítají šest stálých členů v dosti neobvyklé konstalaci - třikrát bicí a po jedněch klávesách, kytaře a base. Především proto na internetových stránkách (
zde) naleznete odkaz "Stage Plan", který se pokouší vám prostřednictvím kružnic, úseček, příček a symbolů nastínit, jak se může tolikahlavá saň vtěsnat na pár metrů čtverečních-pódiových českých klubů. Do těch se totiž tvorba
Fru Fru Serious hodí asi nejlépe, neboť neuchopitelný blues-jazz-rock-pop by jen stěží nacházel pochopení pro rozlehlé, neosobní, k nebi čnící haly. Špatně by se v nich cítily také neobvyklé verše, dalece se vzpírající tradiční prostoduchosti. Honza Volf v nich dokonce posunuje vlastní možnosti a překračuje infantilní lyriku, jež občas prostupuje básněmi jeho sbírek.
Toto spojení se ukazuje být spolehlivým elementem "Hmotného světa", dokonce ještě pevnějším než spojení
Fru Fru Serious s veličinami světové poezie, Allenem Gingsbergem nebo Georgem Traklem.
Texty jsou vtipné, stejně jako cynické (vrcholem budiž skladba "Tak co?", v níž Bartoš poučuje dceru o pomíjivosti lidského těla). Různorodá je pochopitelně také hudba, která se nebojí zapojit do sebe jakýkoli zdroj hluku a tónů. Radostně intelektuální, vstřícná kombinace rocku a jazzu s mnoha odkazy k blues, popu, ale také třeba k taneční muzice naznačuje, že skupina nezná pojmy jako tabu a klišé, které by ji limitovaly při komponování. Přes tuto zvukovou a aranžerskou výplň, nutící posluchače jaksi mimoděčně věnovat desce pozornost, si
Fru Fru Serious ponechali dost prostoru, aby opepřili písničky chytlavými melodiemi, jež si ovšem vůbec neodporují s hudební vrstevnatostí.
"Hmotný svět" je albem nepochybně vyspělým, netradičním, v kontextu prvoplánové tvorby výjimečným. Možná mohlo být prostší o dvě tři skladby, to ovšem nic nemění na skutečnosti, že
Fru Fru Serious připravili CD, které by nemělo uniknout bedlivému zraku nikoho, kdo se považuje za milovníka kvalitní české muziky.