Live: Lindemann
místo: O2 universum, Praha
datum: 10. února 2020
support: Jadu, Aestetic Perfection
setlist:Skills In Pills , Ladyboy, Fat, Frau & Mann, Ich weiß es nicht, Allesfresser, Knebel, Home Sweet Home, Cowboy, Golden Shower, Blut, Praise Abort, Fish On, Ach so gern, Steh auf, Gummi
Pořadatelé neoznamovali jen věkový limit, nýbrž také vyprodání celé haly. Popularita vedlejšího projektu lídra
Rammstein tkví především v kontroverznosti a snaze šokovat a také v propojení elektroniky, industrialu a metalu. Jaké jsou jeho skladby naživo, se ale mohli fanoušci přesvědčit až na turné ke druhé desce "F & M" z loňského roku.
Ještě než
Lindemann vstoupili se svým obskurním materiálem na plac, pokusily se návštěvníky pobavit hned dvě předkapely. První z nich byla Jadu, což je projekt hudebnice Jaduly Laciny z německého Bissendorfu. Ona a její doprovodná kapela jsou stylizované do uniforem, tím ale výčet zajímavostí končí. Jadu má na kontě debutové album "Nachricht vom Feind" z minulého roku, které tvořilo páteř půlhodinového setu, kombinace elektroniky a rocku však působila poněkud fádně.
Ještě horší dojem ovšem přinesla podivná směska disca, electropopu a EBM v rukách kalifornských Aestetic Perfection. Jejich nenápadité elektronické beaty s občasným vykřikováním zpěváka Daniela Gravese působily jako ta nejlacinější kulisa podivné diskotéky na konci světa. Ačkoliv za sebou mají sedm řadovek, nedokázali zaujmout ani jednou výraznější písní. Laťka večera byla nasazena rekordně nízko.
Zábava tak začala až po příchodu bíle oděných členů Lindemann. Nástupu předcházela projekce krátké, lehce bizarní grotesky s dospělým miminem v hlavní roli. Jen tak na rozjezd. Spolu s písní "Skills In Pills" už mohli diváci hledět na záplavu léků padajících do všech lidských otvorů. A nakonec, jako bonus, i léků z nich vypadávajících. Efektní podívanou hned zkraje ovšem narušil nepříliš dobrý zvuk - zejména vokál Tilla Lindmemanna byl v zadních traktech sálu slyšet opravdu špatně.
Mnohdy bylo dokonce snazší poznat prezentovanou skladbu podle projekce (ta se nakonec stala dominantním prvkem celé show) než podle hudby. Ta oproti studiovým nahrávkám vyznívala velmi sterilně. Že posloucháme pecku "Ladyboy", jsme mohli zjistit díky videu se ženou s penisem, kterým se uspokojovala a o jehož špičku si típala cigaretu.
U "Fat" jsme sledovali bazének s obézními ženami, které se válely po zpěvákovi, "Cowboye" zase doprovázelo plácání žen po nahém zadku a při "Golden Shower" jsme si mohli
užít onu sexuální praktiku zvanou piss v plné parádě. Po většinu koncertu se toho tak dělo daleko více na projekčním plátně než na pódiu.
Alespoň jsme se během "Platz eins" dočkali plující zorbingové polokoule, ve které byli uvěznění oba hlavní protagonisté. Mohli se tak na ně zblízka podívat i fanoušci v zadních řadách. Překvapivé nakonec bylo házení předmětů do diváků - dortů během "Allesfresser" a pak mrtvých ryb při "Fish On", která uzavírala základní set.
Ze show si návštěvníci budou asi nejvíce pamatovat desítky nahých ženských těl zabíraných opravdu ze všech stran. Hudba žel byla upozaděna a nepřinesla výraznější zážitek. Snad jen gradující "Knebel", během které Till Lindemann na zdvihací plošině vystoupal metr nad diváky, měla osobitou atmosféru. I kvůli horšímu zvuku další skladby lehce splynuly v jeden electrometalový marast. Lindemann tak potvrdili, že v jejich případě jde především o vizuálně-hudební cirkus, kde je vše dovoleno a kde se neustále posunují hranice vkusu.