Reklama

Jak se Michael Kocáb naposled snažil stát rockovou hvězdou

21.03.2003 05:00 - Hynek Just

Michael Kocáb se letos zkraje roku objevil po dlouhé době na billboardech. Tentokrát anoncoval v podstatě první čistě sólovou desku... i když v podstatě zůstal obklopen muzikanty z minulých let. Zde je recenze jeho aktuální zpovědi zvané depresivně "Za kyslík".
6/10

Michael Kocáb - Za kyslík

Skladby: Hřbitov, Život je nářez, Léta běží, Za kyslík, Urnovej háj, Bez řetězu, bez otěží, Teror, Tak to přece nejde říct, Noční můra, Chci tě stejnou, Tržní den, DJ Makakaka, Buch buch do palice
Celkový čas: 51:46
Od dob, kdy poněkud dohořela (či pouze pohasla?) svíce s nápisem Pražský výběr a z našeho území definitivně odešli vojáci "spřátelených armád", se jméno Michaela Kocába ze společenských debat povytratilo. Po vydání poslední desky Pražského výběru "Běr" /1997/ se na billboardech objevila Kocábova tvář dvakrát, jednou po boku Tomáše Kympla, podruhé vedle dcerky Natálky, oběma případům snad ale bude lepší pro účely recenze Kocábovy sólové desky nevěnovat velkou pozornost. První měsíce letošního roku přinesly na plakátech jméno Michaela Kocába potřetí, tentokrát podepsaného samostatně, pod autorskou deskou "Za kyslík". O tom, že projektu dává větší význam, než pokusům s barevnými vlasy z minulých let, svědčí i slova samotného Kocába - o své nové desce mluví jako o "posledním pokusu stát se rockovou hvězdou".

Možná nechtěně, leč celkem trefně podpořil oním výkřikem o pokusu stát se rockovou hvězdou (mimochodem - proč, copak s Kocábem v naší společnosti není ikonka "rocková hvězda" spojena již dávno?) ducha celé nahrávky. Okázalých gest, stylizovaných formulí a poloupřímných příběhů je na ní totiž přehršel. Ale abychom nepředbíhali. "Za kyslík" je rozhodně albem dokonale provedeným a po hudební stránce uvěřitelným a přesvědčivým. Alespoň atmosférou písní, barvou hlasu a zvládnutým experimentováním s moderními technologiemi, je velmi blízké tomu, na co jsme mohli být zvyklí ze zlatých dob Pražského výběru. Písně jsou vystavěny nadmíru profesionálně, výrazově jsou relativně střídmé (což by se, při množství počítačů a techniky kolem a při počtu hostů-zpěváků, lehce povést nemuselo), dramaturgie nahrávky je vcelku pestrá. Kocáb také jistě věděl, proč se obklopuje těmi, se kterými má dobrou zkušenost z minulosti - téměř všechny kytary hraje Michael Pavlíček, za aranžemi většinou stojí Tomáš Kympl, místo hlavního hosta za druhým mikrofonem zvládla se vší profesionalitou Natálka - a proč jim svěřuje většinu materiálu (aneb nemusí dopadnout úplně nejlépe, když se, jako do dvou posledních písní, propadaje roztomilosti vlastního synka, pustí docela sám).

Jako problematické se může jevit spíše cosi jako "poslání" alba. Kocáb (autor všech textů s výjimkou jediného) se v něm stylizuje do role stárnoucího, zneuznalého, vyhaslého a zmítajícího se rockera, jenž, slovy většinou dost neuspořádanými, bilancuje nad svou minulostí a pláče nad budoucím. Těžký patos se střídá s pubertálními hříčkami, velké věty shazují zbytečné eufemismy, hlubší myšlenky zanikají v obalech klišovité povrchnosti, zdravá skepse se proměňuje v zatrpklost. Napříč bookletem se opakují stejná slova v různých podobách, s výrazy jako marnost, temnota, mlha, zklamání, strach, samota, stesk, slzy... Nakonec, komu by se nechtělo pročítat vším, může stačit úvodní umělcův editorial - možná zde lépe než jinde je znatelná ona teenagerovsky roztomilá vážnost. Přitom tuto ne příliš přesvědčivou stylizaci umí ještě vyvážit texty, které fungují silně a jsou uvěřitelné ("Léta běží"), rozptýlenost v jiných místech dokáže obhájit ústrojnou narativností ("Hřbitov"), případně je schopen si pozvat takové hosty, kteří to, oč se jinde snaží, dokáží hravě vystřihnout o úroveň mistrněji (Horáčkův text a Bártův hlas v "Tak to přece nejde říct" patří rozhodně k těm upřímnějším momentům desky).

Jistě, současný Kocábův život může být všelijaký. Je ale skutečně takový, aby mu sebral dříve tolik oceňovanou schopnost formulovat odlehčeně a balancovat na hranici absurdity a vtipu, je na tom tak špatně, aby ztratil cit pro to myšlenky nedoříkávat, ale jen naznačovat, texty nevypouštět nehotové? Jsou věty typu "o čem mám sakra zase psát / snad ještě ňáký ty fragmenty / něco ještě musím zrýmovat / chybí mi na alimenty," ("Život je nářez") míněny opravdově? Anebo lze osmačtyřicetiletému dobře zabezpečenému profesionálnímu muzikantovi věřit, když říká "Ztratil jsem život / Ztratil jsem řeč - kam teď jít / Dopisy mámě / Všude kolem samý stříkačky / Co bude a co má být", ("Za kyslík"), jde vůbec s dobrou vůlí podlehnout atmosféře veršů jako "Seděla v trávě uplakaná / Zbytky krásy / Zbytky úsměvu / Zbytky lásky / Všechno je v hajzlu," ("Za kyslík")? Copak je Kocábův kalamář "...už dávno suchej, včely uletěly, och ano a k tomu je skoro slepej a hluchej, bohužel - vymalováno..." ("Život je nářez"), že by se ztracená sebeironie vracela v takovýchto doznáních: "nějak to dnes nevypadá, vůbec nic mne nenapadá / och ano spálený pojistky, stažený rolety, prodanej krám" ("Život je nářez")?


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • jak to je mozny? (zdenek, 21.03.2003 12:28) Reagovat

    Jak muzete tydle paskvilni placce dat stejny ohodnoceni jako vitecny (a hlavne presvedcivy) novy desce Vypsane fiXy?

  • Znuděný pozér Michael (Ivan, 17.10.2005 16:35) Reagovat

    Široká ramena,ostré rysy -prostě frajer- modní skepse,negace-toť "revolucionář" Michael.Je výborný muzikant(s cizí ženou atd.)ale chybí mu sebereflexe-což neznamená lkaní nad sebou a katastrofické vize-spíš jaké poselství přináší. .Chlap se musí prát se životem- ovšem pan Michael je tak "well off",že si tu skepsi může dovolit.
    Škoda takového talentu!



  • tak tato (abysser, 20.06.2006 16:30) Reagovat

    recenze prostě nekoresponduje s realitou... já bych řekl, že to je takový exot-ambient cédo, který tady nemá obodbu (právě třeba song Za kyslik).. Texty neřeším - ty neřeším nikdy...

  • Nepochopená (Boss, 03.01.2007 07:54) Reagovat

    Mám rád Kocába. Je to jeden z mála lidí, kterýmu bych asi sežral hodně. Líbí se mi na něm, že vždycky ví co chce a jde si za tím (nynější tahanice kolem Výběru se mi sice vůbec nelíbí, ale zase to dokazuje jeho umíněnost, i když tentokrát na špatném místě). Deska Za kyslík je dle mého názoru velice dobrá akorát nějak zůstala nepochopena. Prostě si generačně starší chlápek léčí splíny za pomoci moderních hudebních postupů a dělá to podle mě skvěle. Tuc-tuc rytmy mi moc nejdou pod nos, ale od Kocába si je nechám líbit. Ano chápu, ta deska je zvláštní, rozháraná, "zakyslá", pesimistická, ale já říkám-velice dobrá! Pořád si za tím stojím

  • 2 boss (Jakub, 03.01.2007 08:56) Reagovat

    Tak se rozhodni - je nepochopená nebo se ti prostě jen líbí? Nemusíš to nijak zdůvodňovat, stačí to říct. Myslím, že nikomu z normálních lidí to vadit nebude. A to říkám jako člověk, kterýmu naopak přijde jako víc než špatná.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY