Zpočátku to tak nevypadalo, ale nakonec se Lucerna Music Bar během půlhodiny naplnil k prasknutí. Napětí by se dalo krájet. Když s mírným zpožděním velmi skromně nakráčel na pódium samotný Michal Pavlíček, aby ještě skromněji uvedl své vystoupení, radost publika byla veliká. Hned na začátku představil svůj lehce pozměněný band, kde vedle Michala Nejtka (klávesy), Martina "Maťa" Ivana (basa) nastala změna na postu bicích. Miloše Meiera, kterého bylo možné zahlédnout v publiku, po čtrnácti letech vystřídal Michal Daněk.

Začalo se stylově, hned čtveřicí instrumentálek z nedávno vydané novinky "Pošli to tam!". Samotný kytarista zasněně, se zavřenýma očima, sázel jedno sólo či riff za druhým, a stal se tak dominantní součástí celého pódia, která na sebe po právu strhávala veškerou pozornost. Ostatní muzikanti plnili roli skvělého doprovodu, který jako klidná voda mírnil Pavlíčkův nařvaný aparát značky Marshall. Za což se samotný kytarista publiku, které stálo přímo naproti aparatuře, omlouval. (Popravdě, ten zvuk jeho Maršála skutečně řezal do uší, vše ostatní bylo čisté a hlavně čitelné.) Svým spoluhráčům dal vyniknout v instrumentálce "Kostky/Skočná " s psychedelickými napodobeninami velrybího kvílení, po níž následovala bubenická vložka a vizitka nového bubeníka.Ta byla jakýmsi předělem mezi instrumentální a zpívanou částí vystoupení.

Na pódium byla uvedena Milly Honsová, objev samotného Pavlíčka. A hned od první písně bylo znát, že si Mistr vybral, jak jinak, velmi dobře. Po úvodním "Blanket", jediném coveru večera z dílny Jeffa Becka, se vystoupení opět vrátilo k avizované novince. Zavzpomínalo se i na album "Čombio" v podobě skladby "Hlava veliká". Po skvěle podaném kusu "Odcházení", kde si Honsová střihla jak mužskou, tak ženskou část zpěvu, přišel očekávaný křest. Mezi kmotry nechyběli kytaristův bratr Jiří, Jan Sahara Hedl, Monika Načeva, Stefan Milkov (autor obalu CD), lékař Černý, který dával do kupy interpretovu nehybnost zad. No, a nakonec povýběrovsku dorazil i Jiří Hrubeš.

Po křtu se rozjaření muzikanti vrátili k soustředěnému podání skladby od Stromboli. "Veliké Lalula" zahráli s citem a zpěvačka zvládla part Báry Basikové na jedničku. Pak už se jelo opět jen na instrumentální vlně. "Na kloboučku" a "Pošli to tam!" uzavíralo základní část koncertu. Následoval nezbytný, avšak obsáhlý čtyřpísňový přídavek. A po něm už konec skvělého koncertu.

Z výborné novinky "Pošli to tam!" zaznělo rovnou jedenáct skladeb. Nutno říci, že funguje bezvadně i naživo, bez příkras vrstvených kytar. Michal Pavlíček je v tomto skutečný mistr svého nástroje a pokřtil opravdu zdařilé dítko. Ten, kdo byl, asi potvrdí. Kdo nebyl, může litovat.