Začínal jsi sám s kytarou. Jak jste se dali dohromady se zbytkem kapely tak, jak vás známe ze soutěže?

Začínal jsem sám s kytarou, ale to trvalo opravdu chvíli, tuším jeden koncert. Když se můj spolužák Adam dozvěděl, že skládám songy, připojil se ke mně, a tak vzniklo naše magické duo kytara-cajon. Když se ale objevily první možnosti nahrávat ve velkém studiu, chtěli jsme větší zvuk, a tak se k nám připojili Anežka s Honzou. Byli to moji kamarádi z divadla. Honza je geniální kytarista, multiinstrumentalista a zvukař. Je to naše kapelní máma. Půjčuje nám kabely a učí nás, jak se zachází s aparátama. Anežka je zase nejhezčí holka v kapele a kvůli nám začala hrát na basu. A holky s basou jsou přece sexy, ne? Člověk tu bandu musí milovat, jinak by ty cesty autem končily bouračkama. (smích)

Věnuješ se nějak více divadlu?

Hrál jsem v Divadle Jesličky Josefa Tejkla v Hradci Králové a v "Kočičí hře" v Klicperově divadle. Teď studuju činohru na DAMU.

V čem vám soutěž KB Band Academy pomohla nejvíc?

Objevili jsme úplně novou kapelní agendu. Byli jsme jak Alenka v říši divů. Majkláč (Michal Novák, patron soutěže - pozn.red.) nám ukázal řád, který je k fungování potřeba. Nastavili jsme si jednotlivý role, začali víc řešit peníze a budoucnost. Je toho vážně hrozně moc. Člověk se musí často přemlouvat k nějaký práci, ale bez toho to nejde.

Proč myslíš, že jste vyhráli zrovna vy? Co byl ten rozhodující faktor?

Nad tím jsem přemýšlel hodně často. Upřímně, když jsme byli na tom castingu, nemyslel jsem si, že postoupíme. Asi všechny kapely byly hudebně propracovanější a vyhranější. Možná jsme Majkláče dojali svojí roztomilostí. Neměli jsme bicí ani basu, jenom akustickou kytaru, housličky, stratocaster a cajon, a přesto jsme se tvářili jako Liam Gallagher ve Wembley. Když si na to vzpomenu, padám do rozpaků. Ale asi jsme osobití. Hrajeme česky vlastní věci, což se u nás cení. Navíc máme krásnou Anežku, namakanýho Adama a vlasatýho Honzu. A mě. (smích)

Doporučil bys tu soutěž mladým kapelám?

Stoprocentně. Má několik nesporných výhod. Jednak peníze, kterých dostanete tolik, že můžete opravdu vyprodukovat singl a klip na nejvyšší úrovni. A taky Majkláče, který se o vítěze opravdu zajímá a pomáhá jim. V tom oboru se pohybuje déle, než jsem já na světě, a každou radu od něj by měl člověk fakt zvážit. Samozřejmě to nejsou dogmata.

Napadá tě nějaký moment, na který budeš rád vzpomínat?

Nejlepším momentem byl náš křest v rámci soutěže. To byl nejlepší koncert, jaký jsme kdy měli. Zároveň jsem si uvědomil, kolik lidí za námi stojí - že to opravdu nejsme jen my čtyři v kapele a dva v managmentu, ale desítky dalších lidí, díky kterým můžeme dělat to, co děláme.

Můžeme těšit na nějaké novinky v podobě singlu, či dokonce desky?

Haha! Jasný, do dvou tří měsíců vyjde nový klip a máte se na co těšit!

Prozradíš nám o tom něco víc?

Měli jsme teď session, kde jsme se měli rozhodnout, jaký singl nahrajeme, ale pořád jsme se nerozhodli. Buď to bude český poprock ve stylu Chinaski, současná produkce ve stylu "Tiká mi na poplach", anebo R&B s dechy. Je to vlastně celý spektrum, ale proč se škatulkovat? Nic neumíme dokonale, tak od každýho trochu. Jako když si objednáváš zmrzlinu.

Za chvíli vás čeká tour. Co na koncerty chystáte?

Nejzajímavější tam budeme samozřejmě my. (smích) Máme i nový merch, který nejde jinde sehnat. A až lidi uvidí chemii, která mezi těmi třemi kapelami funguje, myslím, že nebudou litovat. Včetně afterparty! Navíc máme pár nových songů, které zazní poprvé právě na tour.

Máš nějaký hudební vzor a sen, který by sis chtěl splnit?

Vyloženě vzor, ke kterému bych se snažil přiblížit, asi nemám. Hodně poslouchám Eda Sheerana, Jasona Mraze, Jacka Johnsona, Pokáče nebo Trochu Klidu. Ale sám cítím, že ani jeden z nich nepředstavuje to, co mám nejradši, a to právě hrajeme. A sen? Já už si ho splnil. Tahle kapela je můj sen, a jestli bude ten sen delší, nebo kratší? Vím, že se neprobudím z noční můry.