Třináctá deska Dark Gamballe má "Hluboký nádech" romantiky a mystiky

10.12.2018 00:00 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Dark Gamballe jsou takovou samostatnou jednotkou na české scéně. Hudebně i vizuálně tato parta z Vyškova zcela vybočuje, přesto je jednou z nejnedoceněnějších u nás. Přes svou píli, pracovitost a snahu vše dotáhnout k dokonalosti patří stále k undergroundu a ani nová studiovka "Hluboký nádech" na tom nic nezmění.
8/10

Dark Gamballe - Hluboký nádech

Skladby: Kamikadze, Kult samorostu, Kapky, Protichodci, Žihadlo, Hluboký nádech, Tenata, Těkavci, Meteor, Medůza, Netopýr, Hybrid
Vydáno: 15.11.2018
Celkový čas: 45:20
Vydavatel: Redblack
Ani na třináctém počinu Dark Gamballe nic neodflákli. "Hluboký nádech" má krásný cover i celkový vizuál evokující romantiku Karla Zemana a Julese Verna. Doprovází ho technicky a animačně brilantní videoklipy k singlům "Kult samorostu" a "Kapky" a texty písní jsou prodchnuty působivou mystickou atmosférou, která se proplétá celou novinkou.

Hudebně Dark Gamballe pokračují tam, kde skončili v roce 2015 s povedeným předchůdcem "Panoptikaria". Oproti němu je ale čerstvý počin hravější, nápaditější a nabídne víc silných momentů. Obecně řečeno je vzdušnější a zvukově barvitější. Potěší také střídání poetičtější a syrovější tváře skupiny - minulou řadovku pojala přímočařeji, což z kouzelné aury jejich tvorby ubralo mnohé.

Album otevírá jedna z jeho nejsilnějších skladeb, syrová "Kamikadze", která po klidném úvodu dokáže překvapit svým industriálním až metalovým nádechem. Perlou třináctého počinu je také singl "Kult Samorostu", který formace uveřejnila již během roku 2017. Ten nezdobí jen geniální klip, ale také mytologický text a jeden z nejlepších skladatelských majstrštyků vyškovských matadorů.

Také baladičtější nota jim sluší. Poklidné "Kapky" se (podobně jako "Kouzelné" z "Panoptikarie") umějí zarýt pod kůži. Společně s "Kultem samorostu" jsou vrcholnými momenty také písně "Protichodci" a "Žihadlo", který zdobí především výrazný groove. Polovinu nahrávky rafinovaně rozděluje zdánlivě nevýrazný moment "Tenata". Je to ale jen nadechnutí se před druhou, o nic méně kvalitní polovinou, která rovněž překvapí silnými momenty.

Třináctka tak pro Dark Gamballe není smolným číslem. Naopak - dokazují, že i po tolika letech jsou schopní nahrát silnou, výraznou desku. Snad za to může jejich hravost a pracovitost. Obojí je na hudební scéně ceněným artiklem. Ztotožňujeme se také s tvrzením samotných muzikantů, že "Hluboký nádech" není nic pro cyniky. Ti, co mají rádi trochu toho fantastična a kromě syrových kytar i nějaké ty emotivní melodie, si musí recenzovanou novinku zamilovat.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY