© facebook interpreta Když jsme se bavili před dvěma lety, řešili jste, zda pokračovat v češtině, nebo v angličtině. Přišlo mi, že jste na pomyslném rozcestí...
Hynek: To nevím, nejspíš jsme nevylučovali, že do budoucna ještě nějaké české písničky uděláme. Já byl zastáncem toho, aby kapela většinu repertoáru zpívala v angličtině, protože takhle vznikla a podle mě to takto má zůstat dál. Na dvojalbu "K.I.D." bylo jedno CD v angličtině a druhé v češtině. Českých písní tam bylo víc, tak jsme je šoupli na samostatné CD. Tím, kdo vždy více inklinoval k češtině, byl Czenda. Ale nebylo to určitě tak, že bychom nevěděli, jak dál.
Marco: Slovenština a čeština jsou krásné jazyky, ale angličtina má rytmus, flow, je libozvučnější, když ji umíš ovládat, máš svobodu a je to jízda. Samozřejmě, že čeština promlouvá k lidem mnohem víc, a ti sdělení v textu rozumí na první dobrou. Songy na našem novém albu jsem se snažil otextovat způsobem, aby to pro mě mělo nějakou hodnotu, aby v textech nebyly klišovité fráze, aby byly metaforicky zajímavé, prostě jednoduše srozumitelné příběhy obyčejných lidí. Já určitě inklinuji více k angličtině, je pro mě přirozenější.
Marco, chtěl si na albu "Glow" zachovat původní ráz Supportů, nebo dát kapele naopak jiný směr?
Marco: Určitě jsem si to udělal podle svého. Snažil jsem se být specifický, udělat to tak, jak se mi to líbí. Vrýt tam svoji značku, opsat pointu nějak jinak, podívat se na to z různých uhlů a psát v obrazech.
Máš snahu napodobit předchozí zpěváky?
Marco: To ne, ale snažím se ty písničky co nejlépe zpívat a pochopit, o čem mohou být. Jsou to hity, které jsou nekompromisní. Je mi ctí je zpívat. Na druhou stranu je mým cílem dostat se s touto kapelou tak daleko, abych mohl zpívat jenom nové písničky, které vytvoříme společně v této sestavě.
Support Lesbiens
Support Lesbiens je česká hudební skupina, která vznikla roku 1992. V roce 2001 vydala desku "Regeneration?", která znamenala průlom v posluchačské oblibě. Singl "Bet My Soul" začal hojně rotovat v rádiích. Na úspěch této kolekce navázalo album "Tune Da Radio", které Supporty definitivně zařadilo mezi nejpopulárnější hudební skupiny v České republice. Dokonce za něj získala dvě hlavní ocenění Anděl od České hudební akademie za nejlepší album a kapelu roku 2002. Sestava má za sebou ale několik kotrmelců. Na konci roku 2012 odcházejí zpěvák Kryštof Michal, Jan Daliba, René Rypar a Zbyněk Raušer a následně zakládají Portless. Spor o značku skončil až u soudu. Zbyl jen kytarista Hynek Toman. Sehnal nové členy a pokračuje dál v zajetých kolejích. Na post zpěváka nastoupil Czenda Urbánek, který dal po dobu pěti let svého působení kapele rockovější tvář. Na podzim roku 2017 odchází, aby se začal věnovat comebacku jeho domovských Post-It. Na jeho místo přichází Dušan Marco Marko, s nímž muzikanti natočili letošní album "Glow".
© facebook interpreta Máte třetí desku v nové éře Supportů a zase s jiným zpěvákem. Na české poměry celkem rarita. Hynku, jak si stojí Marco v porovnání s jeho předchůdci?
Hynek: Zhostil se role leadera se ctí, je zase jiný. Můžeme si dovolit dělat muziku zase trochu jinak, než jsme ji dělávali. Můžeme si zabrousit do stylů, které Dušan umí, a to nás baví, pro všechny je to zase něco nového.
Marco: Kluci, kteří zpívali v kapele přede mnou, jsou oba fantastičtí zpěváci, každý byl osobitý a měl něco, co ten druhý neměl. Mně se hodně líbí stará tvorba
Support Lesbiens, takže mě baví zpívat písničky jako "Sweet Little Something", "In Da Yard", "Bubblebrown" nebo "Let's Dance". Přiznám se, že s některými se ještě maličko peru, hlavně s těmi, které zpíval Czenda, on je spíše rockový zpěvák a já zase více popař, proto není sranda to po něm zpívat. Ale je to už jenom pár drobností a bude to pecka. Na novém albu jsem si na sebe taky ušil dobrou boudu. Ono je super nazpívat ve studiu songy po částech, ale když to má člověk zpívat v kuse při koncertě, tak je to záhul.
© facebook interpreta Ty jsi zpíval někde předtím?
Marco: Ale jo.
(smích) Stále zpívám s "Michael Jackson Symphony", také mám vokální seskupení s kámoši z konzervatoře, se kterými hrajeme většinou akusticky. Hraju také na perkuse a kytaru. Jsem takový zpěvák-bubeník, rád vnímám rytmické věci. Mám lepší rytmus než sluch. Hostoval jsem v
TOP Dream Company, když byl Ondra Ruml v X Factoru, trochu jsme si zablbli s En.druem, projel jsem Karibik na parníku a zpíval důchodcům. Jo, něco za sebou mám. Spíš jsem hrával se skvělými muzikanty, kteří nejsou tak známí, ale spojovala nás vášeň k muzice, která pro nás vždy byla přednější než sláva nebo prachy. A takhle to máme vlastně i v Support Lesbiens, takže jsem nadšen.
Poslouchal jsi Supporty předtím?
Marco: Paradox je, že jsem je viděl v Košicích, když mi bylo třináct. Byl to můj první velký koncert, kam mě vzal táta. Předskakovali
IMT Smile a byla to jízda. Působili na mě jako velká kapela s výborným zvukem. Najednou, o skoro dvě desítky let později, zpívám s nimi písničky, které mě už tenkrát oslovily. Strašně si to užívám. Dlouho jsem zpíval pro publikum, které to moc nezajímalo, pro nějaký ožraly v pubech, na lodích a tak dál. Měl jsem z toho takový pocit marnosti a že takzvaně
házím perly sviním. Se Support Lesbiens mi to dává samozřejmě smysl, najednou lidi slyší můj hlas z rádia, vědí, co dělám, a to je pro mě velké zadostiučinění. Jsme skvělá parta, každý z nás je specifický, funky, všichni se máme rádi a myslím si, že to hezky funguje, hlavně lidsky.
Jak přijali Marca fanoušci?
Hynek: Nic jiného jim nezbývalo. Czenda odešel a my jsme vzápětí vydali singl
"Movin' On" s Dušanem. Ještě doteď jsou lidi, kteří nevědí, že v kapele už není Kryštof Michal. Pak jsou lidi, kteří nevědí, že odešel Czenda. Tohle už jsem fakt přestal řešit, bavím se hudbou. Dělá mi radost, že děláme hezký písničky. Reakce na první tři singly jsou většinou pozitivní, takže Dušan podle mého názoru prošel. Teď jsme hlavně zvědavi na to, jak lidi přijmou novou desku "Glow".
A jak jste přijali Marca vy mezi sebe?
Hynek: Hned při singlu "Movin' On" jsme se pracovně očuchali. Pracovně prošel na výbornou. Do kapely zapadl výborně, doteď se stále poznáváme a to je fajn.
Radek: Na desce je znát, že to vznikalo v hodně příjemných a kreativních podmínkách, hodně jsme si sedli hudebně a lidsky, až je to zvláštní. Hlavně si myslím, že nás spojuje to, že máme společné téma, milujeme hudbu. Jak album vznikalo, zjišťovali jsme, že se nám líbí stejné harmonie, melodie, aranžmá. Jsme všichni velcí milci muziky.
Proč "Glow" - "Záře"?
Hynek: S názvem přišel Dušan, který ho obhájil pár větami, nebylo o čem dál diskutovat. Chtěl bych jen podotknout, že pecka "Glow", která je na albu, vznikla až poté.
Marco: Smyslem toho názvu je, že něco žhne. Když jsem se potkal s kluky, bylo cítit, že v nás žhne želízko kreativity, byli jsme nažhaveni a natěšeni společně něco vytvořit a myslím, že se nám to povedlo.
© facebook interpreta Jak jste se podíleli na desce?
Hynek: Autorsky všichni, Dušan napsal devět z jedenácti textů, ne ve všech podvozcích byly hotové zpěvové linky, takže přiložil ruku k dílu i skladatelsky. Hudbu k "Brighter Day" napsal on. Každý přispěl něčím svým, proto je deska barevná, pestrá a takový je i její cover.
Radek: Každý má svůj rukopis v psaní písní, ale dohromady jako celek se to krásně pojí. Filip, který je z nás nejmladší, je mnohem progresivnější. Mára má cit na basové linky. Já jsem hodně lyrický, emotivní, udělal jsem takové tklivé věci. Hynek má svůj specifický rukopis v psaní písní, který je nejklasičtějším rukopisem kapely. Nakonec to svým zpěvem a texty spojil Dušan. Nepůsobí to jako každý pes, jiná ves, album je kompaktní, nepřijde mi splývavé, že by každá písnička byla jako druhá. Každá má jinou náladu, ale přesto spolu všechny fungují dohromady.
Hynek: "Glow" si člověk poslechne od začátku do konce a zjistí, že tam vyloženě není žádná vata.
Radek: Je to jemný album, ale vychází z toho, že jsme byli po dlouhé době v příjemný náladě. Chtěli jsme udělat hezký písničky, nebylo to, že bychom chtěli udělat revoluci. Užívali jsme si pohodu a nové souznění.
To zní jako pohádka. Co bylo nejtěžší?
Hynek: Asi logistika práce, my jsme
raňáci na rozdíl od Dušana, který je
odpoledňák, nebo spíše
nočňák. Potom čeština v písni "Hazardér". Na té jsme si museli dát více záležet, hlavně na její výslovnosti. Dušan je Slovák. Jinak byla pohoda.
Proč jste nechali písničky v obou verzích?
Hynek: Byl to záměr. Věděli jsme, že chceme udělat jednu věc v češtině a že se do ní přetextuje jedna z anglicky nazpívaných pecek. Do poslední chvíle nebylo jisté, jaká to bude. Nakonec padl los na "Still Myself". Oba songy jsou super, byla by škoda tam jednu z nich nedat a navíc, i když je to stejná písnička, je díky jazyku každá úplně jiná.
Marco: Chtěl jsem si dokázat, že zazpívám Ř.
(smích)
© facebook interpreta Proč jste na otextování české verze "Still Myself" oslovili zrovna Xindla X?
Hynek: Radek a Dušan přišli s tím, zda neuděláme jednu věc v češtině. Shodli jsme se na tom, že ano, ale že musíme mít kvalitní text. Bádali jsme, koho oslovit, protože Dušan hlásil, že český text určitě nenapíše. Nakonec jsme oslovili Ondřeje Ládka (alias Xindla X - poznámka redakce), shodli jsme se na tom, že on může být ten, pro kterého nebude problém se vypořádat s naším zadáním zachovat frázování a příběh anglického originálu.
Marco: Čeština je velmi ohebný jazyk. Je tam hrozně tenká hranice v tom napsat to hezky, anebo to úplně podělat, proto Ondra.
Jak moc velcí hazardéři jste v životě a v muzice?
Radek: Já velký. Nejsem moc plánovač, nepotřebuju mít jistoty. Vždy jsem šel do věcí po hlavě, rád riskuju, protože risk je zisk. Když nezískáš, tak minimálně dostaneš zajímavou lekci.
Hynek: V rámci
Support Lesbiens veliký.
(všichni smích) Mám rád muziku a dělám rád dobrou muziku. A když energie okolo dá, tak se to může dařit i nadále. Dušana vidím spíš jako kaskadéra.
Marco: Nikdy nevím, co bude za týden. Typickej ubolenej umělec.
Prohlásili jste, že "Ocean" je vaše srdcová záležitost. Proč?
Marco: Vyjádření lásky metaforou, jako když padáš do vln, vzdáš se oceánu a necháš se jím pohltit, stejně jako láskou, kterou každý v životě hledá. Moment, kdy se necháš oddat čisté lásce a nic neřešíš. Nikdy jsem neudělal nic lepšího než tohle. Proto jsem byl úplně nadšený také z toho, jak je tohle všechno v symbióze s umem, který v klipu znázornili tanečníci.
Bude křest desky a turné?
Hynek: Máme termín křtu začátkem prosince, ale zatím nemáme prostor, chtěli bychom něco neobvyklého v centru. Už máme něco v hlavě, jen to dotáhnout do konce. Chtěli bychom pozvat kámoše, zahrát tam čtyři věci akusticky, pokřtít a pokecat. Koncert si nechat až v souvislosti s turné, které bychom chtěli udělat až příští rok. Deska je fakt čerstvá, myslím si, že to chce čas, aby si písničky sedly.
Je období comebacků. Jak to, Radku, vypadá s Clou? Nechystá se návrat?
Radek: Clou je absolutně uzavřená kapitola nás všech. S klukama z kapely máme velice dobrý vztahy, ale každý se vydal jinou cestou. Ale nikdy neříkej nikdy. Dovedu si představit, že bychom za pár let dali vzpomínkový koncert, což zní příšerně. Chtělo by se mi do toho, protože to bylo moje děťátko, ale už je to pryč. Teď si nedokážu představit navázat na dobu, kdy jsme se rozpadli. Kdy kapela dělala pop punk. Hrát tyhle písničky v našem věku, to bych si připadal směšně. Není potřeba se vracet. Vzpomenu si, že to byly hezký časy. Ale máš to stejný jako s bejvalkama, když bych se měl s nimi vidět po letech.
(smích)