Když jsem se v neděli díval na facebooku Karoliny Kamberské na video, v němž si Ivan Král s Honzou Ponocným krátili čekání na kance s černou omáčkou hraním písní od The Beatles, byla z toho cítit pohoda, klid, velká uvolněnost a radost. A přesně o tom byl i úterní koncert ve vyprodaném Lucerna Music Baru, večer strávený s milými, pokornými a šťastnými muzikanty. Ivan Král, který v Česku zas tak často nevystupuje, připomněl své největší hity a velký prostor věnoval i aktuální novince.

Bez pár minut dvouhodinovým koncertem se prolínaly Ivanovy vzpomínky a průpovídky, střídání češtiny a angličtiny ("Já když zpívám, tak to radši budu vyslovovat tak, abyste mi rozuměli."), láska k vlasti. To vše podané přirozeně a lidsky, bez hvězdných manýrů.

"Vy tady máte Jirku Suchýho pořád," začal Král před Suchým otextovanou "Mám tvůj stín". "Ale pro mě je to obrovská legenda a osobnost. A představte si, tenhle Jirka Suchý mi při práci na jeho desce nabídl tykání! To je pro mě obrovská čest. Takže já Jirkovi Suchýmu tykám," popisoval jeden ze svých splněných snů tento romantický snílek, jak sám sebe v průběhu vystoupení nazval.

Když došlo na hit "Nothing Last Forever" z alba "Nostalgia", tedy na anglickou verzi "Snu" od Lucie, zpíval ho Král většinou anglicky, ale v refrénu se vracel, za vydatné pomoci publika, k českému textu. Opět tu byla řada vzpomínek na její nahrávání. "To jsme takhle seděli s Kollerem, Kodym tam ještě nebyl a potřebovali jsme písničku. Tak jsem napsal tohleto a David napsal krásnej text. A když jsme to nahrávali, dali jsme tam ten krásnej ženskej hlas. A vydavatelství řeklo - takhle ne, to je o Lucii, to je mužská kapela, Lenka Dusilová nesmí být tak výrazná. No a já říkám - jestli tady vypadne Lenka, tak já padám taky."

Pražský koncert byl prvním vystoupením zmiňovaného turné. Ivan Král sice občas zapomene nebo poplete text, někdy se něco lehce rozpojí, ale ta upřímnost a pohoda přebíjí všechny tyto drobné nedokonalosti. A na Královi i Ponocném je vidět, jak je to společně baví, jakou mají radost. Že jsou fakt šťastní a to štěstí fakt zcela přirozeně přetéká i do lidí v sále.

Ve vzpomínkách zmiňuje Král Ivo Pospíšila, který mu na koncert přinesl vinyl Velvet Underground, na dálku podporuje Ivana Hlase, s nímž hrál Král v devadesátých letech v kapele Alias a z jejichž desky zazněla píseň "Neděle". Ale došlo i na komunikaci s publikem, některé ženy od něj dostaly květinu, jindy se zadíval na jednu máničku stojící nedaleko pódia se slovy: "Ty mi připomínáš Ivana. Magora Jirouse. Jako by tu byl dnes s námi."

V závěru zazněla i Králova nejslavnější píseň "Dancing Barefoot" z repertoáru Patti Smith. "Tohle vůbec nevím, jak se to stalo. Nahrávali jsme desku, produkce chtěla ještě jednu skladbu. A Patti řekla - Ivan má skladeb mraky, pusť něco. Tak jsem vytáhl kazetu a bylo z toho "Dancing Barefoot". Obrovská náhoda."

Ivan Král nahrál skvělou desku a ve svém repertoáru má opravdu silné skladby. Největší nadšení z dvacítky zahraných sklidila legendární "Winner Takes All". Ale obrovské nadšení a radost bylo přítomné po celý koncert. Byl to jeden z těch výjimečných. Fakt. Pokud jste se do Prahy nedostali, neváhejte vyrazit do některého z dalších šesti měst.