Asking Alexandria si v Praze napravila reputaci

18.06.2018 08:53 - Jan Trávníček | foto: Kateřina Postránecká

Už podruhé po personálních čachrách se v plné síle vrátila do Prahy metalcorová sebranka Asking Alexandria. Tentokrát jí ve Foru Karlín dělali společnost Any Given Day, Blessthefall či Bury Tomorrow, kteří sice trpěli slabším zvukem, i tak ale zaujali hlavně ukázkami z nové desky chystané na 13. července.

Live: Asking Alexandria

místo: Forum Karlín, Praha
datum: 17. června 2018
support: Any Given Day, Blessthefall, Bury Tomorrow
setlist: Into The Fire, Killing You, To The Stage, Under Denver, Run Free, When The Lights Come On, The Final Episode (Let's Change The Channel), Vultures, Someone, Somewhere, Eve, Where Did It Go?, Alone In A Room, A Prophecy, Moving On, The Death Of Me
Fotogalerie

Bury Tomorrow, Forum Karlín, Praha, 17.6.2018
© Kateřina Postránecká
Kdybyste se zeptali libovolného účastníka posledního koncertu Asking Alexandria u nás, zda se mu líbili více oni, nebo po nich vystupující Parkway Drive, asi by se jen málokterý přiklonil na stránku britských metalcoristů. Ti totiž trpěli slabším zvukem, nevýrazným zpěvem a vůbec poměrně slabým výkonem. Naproti tomu megahvězdy z australského Byron Bay předvedly ve Foru Karlín dost možná nejlepší metalcorový koncert, jaký jsme tady za dlouhá léta viděli, a s velkou pravděpodobností tak bombastickou show budou muset překonat jen oni sami.

Nebylo tedy divu, že na poražené nedorazilo tolik lidí, kolik by jich karlínský sál snesl. Víceméně by se všichni vměstnali do prostoru mezi zvukařem a zátarasy pod pódiem, zase je ale dobře, že se koncert konal na místě, kde je příjemně dýchatelno.

Bury Tomorrow, Forum Karlín, Praha, 17.6.2018
© Kateřina Postránecká
A dýchat spolu v jedné místnosti už zase nejspíš dokážou i zpěvák Danny Warsnop s kytaristou Benem Brucem, jejichž vzájemné plivance poté, co frontman zanedbával docházku do studia a nezřízeným životním stylem i příklonem k měkčím kytarovým žánrům od sebe všechny odehnal, vyústily v jeho odchod. Výsledkem byla hard rocková kapela We Are Harlot i sólová country sbírka vydaná pod vlastním jménem, zatímco zbylí členové s Denisem Stoffem dali dohromady album "The Black", které fanoušky rozdělilo na dva tábory. Jenže ani tato sestava nevydržela a k překvapení asi všech zúčastněných - a fanoušků zejména - došlo k reuninonu původního obsazení. To stvrdila povedená eponymní deska a tradá, Asking Alexandria jsou zase zpátky.

Nicméně abychom dokončili myšlenku - ústřední duo už spolu nejen že zase hraje a skládá písničky, ale i naživo už tam na rozdíl od minula je zase vidět jejich vzájemná jiskra. Vtípky jako plácnutí přes Benův zadek nebo fórky o orálním sexu byly (neplánovanou?) součástí představení.

Bury Tomorrow, Forum Karlín, Praha, 17.6.2018
© Kateřina Postránecká
V setlistu o patnácti položkách samozřejmě pro čtvrtou řadovku nebylo místo, a jestli z něj něco čnělo, tak to byly především novinky. Už úvodní "Into The Fire" svým epickým refrénem ukazovala, že pokud by Parkway Drive jednou měli být nástupci Slipknot, pak Asking Alexandria míří na pozice dosud hlídané kapelou Bring Me The Horizon. A to i přes to, že to nejsou takoví potetovaní kluci z hitparád jako právě sípající Oli Sykes a jeho parta a na rozdíl od první zmíněné dvojice mají menší zálibu v breakdownech a řevu a naopak vyvíjejí větší snahu o zřetelné melodie a čistější zpěvy.

Výborně naživo fungovala i novinka "When The Lights Go On", v níž energický přednes doplnily výtrysky stlačeného dusíku, nebo singl "Alone In A Room", jehož zřetelný, melodický refrén z hlavy jen tak nedostanete. Za pozornost stály také akustické vložky s "Vultures" a nedávno předělanou "Someone, Somewhere", které těsně před koncem doplnila ještě hitovka "Moving On", v níž je pro změnu vliv Avenged Sevenfold nepřeslechnutelný.

Bury Tomorrow, Forum Karlín, Praha, 17.6.2018
© Kateřina Postránecká
Zároveň si nešlo nevšimnout, o kolik lépe to najednou Warsnopovi zpívalo. Jakmile nemusel řvát a mohl ukázat i jiné polohy svého hlasu, viditelně ožil a jeho party rázem patřily k nejzajímavějším okamžikům večera. I přes jinak slušné zapojení se do dění (byť diváky v dlouhých pauzách bránících dostat lidi do varu bavil hlavně kytarista Bruce) je na něm ale zkrátka stále vidět, že už je muzikantsky dávno jinde. Úspěch a konzervativnost většiny fanoušků skupiny, která mu otevřela dveře do světa, jsou pro něj stejně odměnou jako břemenem. Avšak i přes místy lajdácký přednes bez života v částech, které by naopak měly být pořádně nabroušené, se stále jednalo o mnohem lepší koncert, než který u nás odehráli posledně. Žádná bomba, u níž byste si museli rvát vlasy, že jste tam nebyli, to sice nebyla, ale stačilo to. Takže jak se říká - sečteno podtrženo, za nás dobrý.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY