Do haly proudily v páteční podvečer davy už dlouho před začátkem a styl fanoušků byl show samou o sobě. Teplákovky, třpytky, čelenky a potítka, disco prvky, helmy a neonové brýle vytvářely atmosféru, která připomínala klubovou párty se špetkou metalové anarchie. Smích, pivo a německé i české výkřiky se mísily jako předzvěst večera.

Program odpálili britští Wargasm, úderně, jako syrový elektro-punkový otřes. Rodáci ze stejné země, Bury Tomorrow, navázali chladným, naléhavým a rezonujícím zvukem, který mnohé v publiku přenesl k hororu "Očista". Jakmile ale spustili první riffy, šlo o ryzí metalcorovou energii, která okamžitě rozproudila moshpit. Frontman Daniel Winter-Bates vykřikl do davu něco ve stylu: "Prague, fucking kill each other!" a sál vybuchl v chaotický, ale přátelský vír energie. Šlo ale cítit, že Karlín čeká na hlavní hvězdy večera.

Zdálo se, že si Callboyové (ekvivalent pro mužské prostituty - pozn. redaktorky) z německého Castrop-Rauxel dávají trochu na čas, začali totiž přibližně o dvacet minut později, než měli. Jakmile ale světla zhasla, zpoždění se rázem změnilo v nedůležitou drobnost.

Úvodní a nejnovější skladba "TANZNEID", která dala aktuálnímu turné název, rozřízla tmu jako laser, kapela vběhla na pódium v kostýmech, které vypadaly jako oživlé fragmenty jejich klipů, a publikum explodovalo nadšením. Následující cover "Still Waiting", původně od Sum 41, vyvolal v hale sborový zpěv celého textu. Electric Callboy dokázali píseň přetavit do vlastní podoby, melodičtější, zábavnější, ale stále s úctou k originálu.

Navazující "Tekkno Train" rozjela sál jako noční jízda raveovým tunelem. Lasery vytvářely nad hlavami fanoušků pulzující strop, ohně vyšlehly do výšky a kapela s úsměvy pobíhala po pódiu, jako by se sama nechala unést tempem songu. U "Hypa Hypa" se Forum změnilo v jeden šílený festival. Kanóny na konfety zaplnily vzduch a publikum zpívalo každé slovo s takovou vervou, že nebylo možné rozeznat hlasy z pódia a z davu. Vtipné momenty mezi Kevinem a Nicem dodaly skladbě ještě víc lehkosti.

"MC Thunder" a "Neon" přinesly první skutečně adrenalinové momenty. Ohně střílely během breakdownů vzhůru, světla pulsovala do rytmu a v publiku se rodily další moshpity. "Pump It" vygradovalo atmosféru ještě víc. Skupina vyzvala publikum, aby tančilo, skákalo a nechalo na místě všechno ze sebe. A fanoušci poslechli. Sál naplnil pot, radost a lasery, které v rytmu bicích prořezávaly tmu.

Pak přišel moment přiblížení - medley skladeb jako "Hurrikan", "Bodies" či "All the Small Things". Německá parta střídala části písniček s lehkostí, improvizovala a bavila se. Byl to mix nostalgie, chaosu a dravé energie.

"Revery" a "Hate/Love" naopak přinesly zpomalení. Forum se rozzářilo světly mobilů, vokály byly čisté a fanoušci zpívali s kapelou jako jeden celek. Po intenzivním začátku šlo o vítané chvíle k nadechnutí. "Elevator Operator" pak ale zvedla tempo zpět nahoru. Publikum se rozhýbalo, ruce šly nad hlavy, a když přišel refrén, celá hala se vlnila jako jeden organismus.

A finále? V přídavku explodovalo oblíbené "RATATATA" a zdálo se, že člověk kouká na videoklip. Návštěvníci zpívali, poskakovali, natáčeli a užívali si, jak skupina přirozeně míchá metal, pop i elektroniku. Vrcholem večera se staly songy "Spaceman" a "We Got the Moves".

Celý večer nechyběly kostýmy, ohně, lasery a energie, která nešla ukočírovat. V jednom z momentů formace přiznala, že miluje naše tradice a že české pivo je skvělé. A fanoušci samozřejmě šíleli. Celý závěr dokonale ukázal, proč se Electric Callboy stali jedním z největších fenoménů moderní metalové scény. A už se můžeme těšit na příště - v příštím roce zahrají na Rock For People.