Post-grungeoví veteráni Smile Empty Soul hlásí po pěti letech studiový návrat s novinkou "Oblivion". Během období od poslední desky "Chemicals" se obsazení tria výrazně protočilo - zůstal pouze lídr formace Sean Danielsen. Jak dlouhé čekání a personální rošády zasáhly do tvorby, vám povíme v recenzi.
7/10
Smile Empty Soul - Oblivion
Skladby: Sides, Small Incision, The One, Dopamine, Built Into The Breed, Stars, My Name, Noose, Free Oblivion, Oblivious
Vydáno: 25.5.2018
Celkový čas: 35:04
Vydavatel: vlastní náklad
Na postu basáka a bubeníka nově ční jména Mark Young a Victor Ribas, kteří se k americkým post-grungerům
Smile Empty Soul přidali v roce 2017. Zatímco bicman Ribas se stal plnohodnotným členem, basáka Younga zřejmě zpěvák, kytarista a srdce kapely Sean Danielsen přizval pouze jako koncertního hráče. Z kalifornské formace, která svůj běh započala v roce 1998 jako součást druhé vlny grunge, později označeného jako post-grunge, se tak za léta personálních kolotočů stal vlastně takový one-man projekt.
Ačkoliv největší slávu zažili Smile Empty Soul s vydáním svého debutu v roce 2003, pořád platí za kvalitativní jistotu. Jejich alba sice žádné komerční úspěchy nesbírají, hudebně ale pořád stojí za to. Výjimkou není ani sedmá deska "Oblivion", kterou si skupina vydala pod svým vydavatelstvím. Nahrávku otevírá atmosférický singl "Sides", lákající na staré časy grunge. Danielsenův vokál má stále působivou barvu a osobitý výraz. Jeho hlas je zkrátka esencí grunge samotného. Se singly se formace trefila, neboť i ten druhý má neodolatelné kouzlo. Pecka "Stars" vás skutečně odnese ke hvězdám. Zasněná atmosféra a jednoduchá kytarová linka působí jako lék proti cynismu. Právě tahle skladba je asi nejvýraznějším momentem novinky. Za zmínku jistě stojí i říznější "Dopamine" a "My Name". Kdo na grunge stále s láskou vzpomíná, nechť sáhne právě po povedeném "Oblivionu".