"Vice Laboratory" je sedmý Stroonův hudební počin, avšak v celé jeho diskografii vybočuje pro svou osobitost a civilnost, hudebník se na něm vyrovnává se svými neřestmi. Zvukově je to návrat k jeho typičtějšímu projevu a improvizacím s vibrafonem, jako celek jde pak o kompaktní a velmi zdařilou nahrávku.
Dalibor Kocián je hudební multitalent, jehož tvorba je spojena s mnoha projekty a skupinami (
Puding pani Elvisovej, Cluster Ensemble nebo Veni Ensemble), je také podepsán pod několika filmovými a divadelními soundtracky. Středobodem jeho tvorby je ale jeho sólo
Stroon. Poprvé jej představil na minidesce "Ruine Noire" v roce 2010. Tehdy začal jeho nepřetržitý hudební tok, který naposledy zastavil před dvěma lety kompletem "Solar Preludes". Na něm (podobně jako na épéčku "Chosen Months") se Kocián vrátil až téměř ke svým metalovým kořenům. Na novince "Vice Laboratory" je však metal již zapomenut a hlavní tón udávají experimenty s elektronikou a vibrafonové improvizace.
Pokud jste byli třeba nadšenci do singlovky "Astatine", klíč k "Vice Laboratory" se vám bude hledat celkem snadno. Stroon se během tohoto dvouletého období otevřel a na prostoru sedmičky kompozic nabízí náhled do vlastního nitra. Srovnává se tak s nástrahami jednotlivých neřestí (k překladu názvů skladeb je potřeba využít i slovníku, učitel angličtiny se v něm prostě nezapře). "Blizzard Of Storms" tedy představuje hněv, "Lonely Spire" je o samotářství, "Touch Sensor Circuit" přibližuje nedůtklivost, "High Elusive" pak emocionální nestálost, "Ballerina Box" naopak sebestřednost a "Past Perfect Fluid" zúčtovává s přehnanou nostalgií. Závěrečná "Hummingbird Reaction" je jakýmsi souhrnným obrazem tohoto bádání.
Stroon je (přiznaným) nostalgikem i melancholikem - tyto polohy se přetavují i do samotné muziky. "Vice Laboratory" se ovšem zároveň navrací k elementům z klubové kultury a její přímočarosti, která tohoto muzikanta svým způsobem stále fascinuje. Vedle improvizační roviny (nejenom se zmíněnou hrou na vibrafon) si cílevědomě pohrává s melodickými fragmenty a důmyslnými smyčkami beatů, které onu zmíněnou přímočarost nabourávají.
V úvodní, dějově velmi dramatické sekvenci "Blizzard Of Storms" Kocián vysamploval živé bicí (což lze brát v jeho tvorbě jako určité novum). "High Elusive" a tanečně orientovaná "Ballerina Box" (zejména její druhá polovina) pak svedou vývoj nahrávky ke klasičtějšímu stroonovskému teritoriu. Deska má zároveň přesně vytyčené mantinely - nejenom ty zvukové, ale i tematické, týkající se toho, kam do svého soukromí vás chce Stroon vpustit a kam už nikoliv.
Stroon svou novinku popisuje jako nahlédnutí do okna laboratoře, do svého nitra. Zkoumání vlastních neduhů mu přináší vytoužené uvolnění - v mnoha momentech se mu tyto stavy podařilo přetavit do hutných melodií a nálad, které vás při poslechu doslova obemknou. "Vice Laboratory" je dobrodružnou hudební výpravou, na kterou stojí za to se vydat.
Album "Vice Laboratory" představí Stroon českým fanouškům 29. května v pražském Paláci Akropolis, kde bude vystupovat coby support
Rival Consoles.