Willie Nelson stojí s "Last Man Standing" neochvějně na svých pozicích

29.05.2018 14:38 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta

Willie Nelson jede dál. A očividně nezpomaluje. I na letošní rok tak připravil nové album. Těžko za ty roky a desítky alb překvapí - a ani to snad nelze očekávat. Jede na jistotu, kvalitativní laťku ale drží velmi vysoko. Jaká je sedmašedesátá studiová deska countryového barda nazvaná "Last Man Standing"?
9/10

Willie Nelson - Last Man Standing

Skladby: Last Man Standing, Don't Tell Noah, Bad Breath, Me and You, Something You Get Through, Ready To Roar, Heaven Is Closed, I Ain't Got Nothin' She Made My Day, I'll Try To Do Better Next Time, Very Far to Crawl
Vydáno: 27.4.2018
Celkový čas: 33 minut
Vydavatel: Sony Music
"Nechci být tím posledním, kdo zůstane naživu. Ale nejspíš budu." Věta, kterou Nelson otevírá svou novou nahrávku, je pro tuhle sestavu skladeb velmi určující. Zračí se v ní totiž ironický odstup, s kterým se Nelson dívá na svoji - promiňte mi ten výraz - stařeckou přítomnost. Ironie a nadhled prosakují snad všemi písněmi, refrén "Bad breath is better than no breath at all" spolehlivě vyvolá pousmání.

Nelson je na na novice překvapivě svižný a mám i pocit, že jaksi živější ("Ready To Roar" nebo zvukově temná, atmosférická "Very Far To Crawl"), než byl na loňském "God's Problem Child". Samozřejmě, že dojde na spolehlivé balady zdobené žánrově příznačnou steel kytarou ("I'll Try To Do Better Next Time" - a jsme u toho, opět ten ironický úsměšek), Nelson si ale odskočí i do vod blues či příjemně swingujícího country.

Energie a život jsou ve Williem Nelsonovi snad více než kdy dříve. Žádný rozklepaný starý muž, který má potřebu bilancovat uplynulý život a smiřovat se s tím nahoře. Pěvecky je na tom Nelson výborně, navíc ho jistí spolehlivá kapela. I když i po těch letech si tento stařík stále drhne to svoje, dává na frak o generace mladším zástupcům žánru.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY