Little Big u nás koncertují poměrně často a zájem o jejich podivnou až groteskní show je vždy ohromný. Ani v letošním roce nás jejich evropská šňůra neměla minout, bohužel plánovaný brněnský festival Urban Rock, který je uváděl jako jednu ze svých hvězd, byl pořadateli zrušen. Tuzemští fanoušci tak mají alespoň malou náplast v podobě třetího studiového alba "Antipositive, Pt.1", na které ještě během letošního roku navážou pokračováním "Antipositive, Pt.2". A jaké album je? Jako obvykle divoké, žánrově těžko uchopitelné, pokleslé a přitom mnohdy rafinované. Hudbu ruské formace je nutné brát s rezervou. Hudební intelektuálové během poslechu jejich produkce mohou utrpět nemalý šok s nevratnými následky, přesto je tenhle v současnosti kvartet hudebně a výrazově originálním tělesem, ke kterému lze připodobnit snad jen zmiňované Die Antwoord.

Album otevírá skvělá, dynamická a punkem nasáklá pecka "Punks Not Dead". Jednoznačně nejhitovější part novinky a koncertní jistota. Zábavné je i záměrně kontrastní koketování s reggae v nepozitivní "Antipositive". S "Faradenza" se zase ocitneme na pokleslé chorvatské diskotéce - v kontextu alba Little Big je jinak stupidní vypalovačka zábavným momentem novinky. S "Voice Of Hell" se posléze posluchač vrátí do nejslavnější éry německého Scooteru. Přitvrzení přichází až s předposlední "Hate You" s těžkými beaty a rockovým groovem. Žánrová směska je vlastně takovým znetvořeným, pokrouceným sourozencem soutěže Eurovision Song Contest.