Ondro, před pár měsíci jsi ukončil své působení v ATMO Music. Co tě k takovému rozhodnutí vedlo?

Je to pro mě stále dost čerstvé na to, abych říkal nějaké závěry. Možná na to budu mít za rok jiný pohled. Ale naše cesty se zkrátka rozdělily, už delší dobu byl mezi námi problém - jak co se týče hudby, tak našeho kamarádství. Cítil jsem, že bychom teď měli jít každý vlastní cestou. Bylo to podle mě nejlepší, co jsme mohli v danou chvíli udělat.

Bylo těžké se takhle rozhodnout vzhledem k tomu, že jste v té době byli poměrně rozjetí a měli hodně koncertů?

Dlouho jsem přemýšlet, jak ten problém mezi námi vyřešit. Hodně lidí se mě ptá na to, co bude dál - někteří si dokonce myslí, že je to jen nějaká krize, která dřív, či později dolehne na každou kapelu. Je možné, že toho rozhodnutí budu za rok litovat. Ale řídil jsem se tím, co jsem zrovna cítil. Teď se oba alespoň můžeme naplno věnovat tomu, co chceme opravdu dělat, v rámci skupiny jsme totiž vždycky museli dojít k nějakému kompromisu. Kdybychom vydávali dál písničky, nebyly by už tak dobré jako ty předchozí. Myslím, že by se na nich naše problémy podepsaly. Už u posledních dvou singlů jsem cítil, že to není ono, že to není kam posouvat. Krásný příklad toho, co říkám, člověk uvidí, když si pustí klip "Andělé" a hned po něm "Vlny". Na tom je nejlíp vidět, kam se to z té pražské ulice dostalo.

Postrádal jsi tedy určitou naivitu začátečnictví? Tu už ale přece nejde získat zpátky a přirozeně ji časem ztratí všechny kapely...

Ale v ní bylo to kouzlo. Máš pravdu, že se to stane každému, ale jde o to, kam to pak člověk nasměruje. Nechci tvrdit, že "Vlny" nebo "Trofeje" jsou špatné písničky, ale kdybychom zůstali spolu, opravdu bych se bál toho, kam jít dál.

Jak to bude se značkou ATMO Music dál? Končí, nebo pod ní teď bude vystupovat jen Kryštof?

To je ve hvězdách. S Kryštofem jsme se domluvili, že nějakou dobu bude pod značkou pokračovat a postupem času se bude snažit vše převést na svůj sólový projekt Hank. Ale myslím si, že to bude těžká cesta. Každý totiž zná ATMO Music, takže je i pro promotéry snazší s tím názvem pracovat. Nakonec je pravda, že já jsem ten, kdo z kapely odešel.

Žádné tahanice o název po vzoru Support Lesbiens a dalších tedy u vás zřejmě nehrozí...

Z mojí strany určitě ne. Vždycky se snažím problémy řešit v klidu. I když můj odchod toho asi zrovna není příkladem.

Tvoje rozlučka s kapelou proběhla na velkém koncertě v liberecké Home Credit aréně na konci prosince. Jak na tu akci vzpomínáš?

Bylo mi zvláštně. Na koncertě jsem hrál ještě s Lipem na bicí. Pak jsme vystupovali s ATMO Music a celou dobu jsem čekal, až přijde poslední písnička a já to oznámím.

Diváci tedy celou dobu vůbec nevěděli, že je to tvůj poslední koncert s ATMO?

Nevěděli. Bylo to podle mě dost divné. Nejsem obecně při koncertech moc upovídaný, takže pro mě bylo těžké říkat do mikrofonu před tolika lidmi takovou věc. Všichni jenom koukali, jako by vlastně nikomu nedocházelo, co jsem řekl. Naštěstí po mně nikdo nezačal házet piva. (smích) Když na to vzpomínám, doteď je mi zvláštně. Je to přece jen konec nějakého vztahu, který byl pro nás oba důležitý. Možná že kdybychom to spočítali na hodiny, byl jsem s Kryštofem podobně dlouho jako se svojí ženou.

Ohlásil jsi, že budeš teď jednak hrát se Sebastianem na baskytaru, jednak produkovat. Aktuálně jsi produkoval novou desku Lipa, která se jmenuje "Lyrika". Jaká tvýma ušima je?

Jsou za ní čtyři roky práce. Netvrdím, že jsme na ní celou dobu intenzivně pracovali, ale byl to dlouhodobý proces. Pro mě bylo těžké všechno časově skloubit, protože jsem produkoval ATMO Music, Sebastiana a Lipa. A vždycky se to křížilo, takže pak na sebe interpreti trochu žárlili. Ale s výsledkem jsem spokojen. Spolupráce s Jonášem (Lipem - pozn. red) je jiná než s ostatními, je z těch libereckých interpretů nejstarší, takže práce s ním je dospělejší. Našli jsme společně tvůrčí vztah, ve kterém mi dal naprostou důvěru. Díky tomu jsme písničky posunuli do roviny, která je podle mě zvukově zajímavá. Posluchači, kteří znají od Lipa jen rádiové singly, tam najdou věci, které jsou z mého pohledu daleko silnější.

Je to první Lipova deska, na které se produkčně nepodílel Martin Ledvina, ale celou jsi ji měl na bedrech sám. Byl to pro tebe nový způsob práce, když jsi neměl za zády zkušenějšího producenta?

Určitě ano, ale hodně jsem čerpal z věcí, které mě Martin naučil. A to nejen u Lipa. Když jsem začínal, byl jsem jenom beatmaker, až časem jsem se stal producentem. Začal jsem se v poslední době víc věnovat i mixu, bavilo by mě v budoucnu nějakou desku celou smíchat.

Když jsi začínal jako teenager produkovat, neměl jsi špičkové vybavení ani zkušenosti. Jak na tu dobu dnes vzpomínáš?

Bylo to vtipné. První Lipova sólovka "Víc než hudba?" i "Andělé x Démoni" od ATMO Music vznikaly ve vlaku. Cestou do Teplic, kam jsem chodil na konzervatoř, jsem nasadil sluchátka a pracoval na tom na malém notebooku. Neměl jsem peníze na to si koupit pořádnou techniku. Ale už v té době se daly udělat dobré věci i bez ní. Nestojí to jenom na technice.

Musel v tom být tedy obrovský zápal pro věc...

V to, co jsem dělal, jsem strašně věřil, měl jsem touhu být v tom dobrý. Bavilo mě to víc než cvičit na bicí, protože jsem si říkal, že vystudovat nástroj a pak jít hrát někam do divadla je podobné zaměstnání jako být třeba řezník. Naučit se řemeslo a pak ho dělat. Ale já to tak necítil, měl jsem vztah k více nástrojům než jen k jednomu a také jsem chtěl dokázat něco víc. Vzpomínám si, když mi Lipo poprvé zavolal s nabídkou spolupráce. Byl jsem fanoušek BPM, chodil na jejich koncerty a najednou mi volal on, že se mu líbí moje produkce. Byl to neskutečný pocit.

Měl jsi pro svůj rozvoj potřebné zázemí v rodině?

Rodiče mě v hudbě podporovali, ale spíš z hlediska konzervatoře. V mých produkcích neviděli žádný potenciál, nevěřili tomu. Máma poslouchala úplně jinou muziku, a když začaly moje beaty dunět v baráku, nechápala, co se děje.

Říkal jsi, že školu jsi tehdy vnímal trochu jako nutné zlo. Když se dnes ohlédneš, co tě tedy nejvíc vyškolilo?

Moje žena. Udržela mě na cestě, na které jsem měl být. Párkrát jsem uskočil vedle, a ona mě vždycky dokázala usměrnit. I třeba právě ve věcech ohledně školy - nebýt jí, možná bych konzervatoř ani nedodělal a neměl bych maturitu. Ale podporovala mě i v produkci.

Momentálně produkuješ druhou desku Sebastiana. V jaké je fázi?

Začínáme s ní. A uvědomili jsme si, že doba se změnila a že půjdeme spíš po singlech. Zatím máme asi pět demáčů a představu, kam to chceme zvukově posouvat. Oproti první desce by tahle měla být o něco dospělejší. Vyjít by mohla někdy příští rok, do té doby určitě fanoušci uslyší i nějaké singly. Díky tomu, že teď se Sebastianem spolupracujeme ještě intenzivněji a hraju s ním v kapele, na něj mám mnohem víc času.

Produkoval jsi také nový singl Thoma Artwaye "All I Know". Jaké to bylo se po hip hopu a popu naladit na písničkářskou vlnu?

Byl to nový druh spolupráce. Překvapilo mě, že se mi Thom ozval, byla to pro mě nová zkušenost pracovat s anglickým textem. Snažil jsem se, aby to byl pořád Thom Artway, cílem nebylo exhibovat nějakým moderním zvukem.

Ozývají se ti dnes i další interpreti poté, co zjistili, že jsi skončil v ATMO a máš volnou ruku?

Ozývají, jen je u mě trochu problém s tím, že nemám Facebook, úplně jsem ho vymazal ze svého života. Jsem ale na Instagramu, mám mail a právě spouštím nové webové stránky. Nemám to nastavené tak, že bych chtěl pracovat s každým, kdo se ozve. Musím napřed cítit, že by to i pro mě bylo zajímavé. Zatím jsem se nedostal do fáze, kdy bych dělal produkci jako práci. Možná si to do budoucna budu muset takto nastavit, ale zatím nevím jak. I nejnovější produkce jsou spíš z přátelského okruhu - kromě Thoma Artwaye, se kterým jsme měli singl "So Down" na poslední desce ATMO Music, jsem také přispěl několika songy na chystané album Terezy Kerndlové. I s tou jsem už pracoval v minulosti, třeba na singlu "Přísahám", který jsme produkovali spolu s Lipem.

V Lipově singlu "Vidíš, co jiní nevidí" dokonce zpíváš v refrénu. Máš do budoucna i pěvecké ambice?

Myslím, že nejlíp mi jde produkce. Po vydání té písničky mě ale napadlo, že bych mohl zkusit udělat jeden sólový singl, spíš pro sebe. Nemůžu tedy vyloučit, že do budoucna nebudu zpívat víc, ale zatím to není na pořadu dne.

Jaké další plány momentálně máš?

Jsem zvědav, co lidi řeknou na Lipovu desku, a také na to, jak to s námi bude dál. Zatím nevím, zda se mnou bude chtít pracovat i na nějaké další desce. Dělal bych na ní rád. Dál se budu věnovat Sebastianovi a čekám, zda se mi neozve někdo nový, kdo mě nadchne a budu ho chtít produkovat. V Liberci si buduji svoje studio. A mám i soukromé plány: se ženou se chystáme založit rodinu, takže věřím, že se brzy dočkáme.