Rap-metalisté Crazy Town, původem z prosluněného Los Angeles, se oprostili od dominantní hip-hopové vrstvy a natočili veskrze rockové album "Darkhorse". Více se na něm zpívá, obsahuje více melodií a ačkoli je "mainstreamovější", jedná se o vydařenější kousek, než byl debut "Gift Of The Game".
Neúnavní rebelové z Kalifornie
Crazy Town osedlali černého koně a vyrazili
dobývat nová loviště. Mají rádi anarchii, libují si v drogových dýcháncích, otevřeně se vyznávají ze
sexuálních zkušeností. Nekonformní maníci, řekli bychom. Jenže, ať vedou jakkoli svobodomyslný život
miléniových hippies, jejich muzika je od základů standardní, konvenční, ale poctivě odvedené řemeslo. Ačkoli
je "Gift Of The Game", debutové album, nepochybně slabší deska, oproti novince "Darkhorse" se může pochlubit
jednoznačně drsnějším zvukem.
Paradoxně největšího úspěchu se
Crazy Town dostalo se dvěma singly, které se
pohybovaly na pomezí hip-hopu a popu - "Butterfly" a "Revolving Door". Bret "Epic" Mazur to okomentoval slovy:
"Poté, co jsme prorazili, jsme byli považováni za příliš vyměklé pro rockery a příliš tvrdé pro mainstream,
což bylo jedině dobře. To, že jsme se stali jakýmisi vyděděnci, nás osvobodilo a mohli jsme psát cokoliv nás
napadlo. Nebyli jsme ničím limitováni." Crazy Town se na "Darkhorse" přiblížili více popu. Ne snad, že by
ubylo tvrdých kytar, ty se jen uhladily a několikero skladeb se nápadně podobá tvorbě mainstreamových Linkin
Park. Kdeže jsou nenápadité, leč nekompromisní pecky "Only When I'm Drunk" nebo "Hollywood Babylon". Místo
nich nastoupily vstřícné melodické popěvky, jež dopomohly ke slávě mnoha umělcům z poslední doby, namátkou
třeba
Nickelback.
"Gift Of The Game" bylo album schizofrenní v tom smyslu, že nemělo ujasněnou strukturu -
byl to rock, anebo hip-hop? "Darkhorse" můžeme s klidem přiřadit do první skupiny, neboť rapu výrazně ubylo.
Shiftyho vokál v písni "Hurt You So Bad" evokuje Ozzy Osbourna, v "Drowning" Chestera Benningtona z Linkin
Park, v "Take It To The Bridge" se spolu s Mazurem prohýbají kamsi směrem k
Mudvayne. Ale i přesto je z jejich
hudby vliv hip-hopu cítit, nezapírají, která skladba je vyhoupla do čela hitparád. "Beautiful", "Sorry",
"Change", to jsou jednoznační pokračovatelé rapové linie. Oproti debutu vzrostla snaha kapely manipulovat se
zvukem, v pozadí písní proplouvají kytarové záchvěvy, které působí umnějším dojmem, než-li bezduché mlácení do
strun. I když nejsou
Crazy Town nijak výjimeční hudebníci, "Darkhorse" se neutápí v nudně střiženém nu-metalu,
je povzneseno nad šedý průměr.
Předchozí album ode mě dostalo šest hvězdiček, toto si logicky zaslouží víc.
Není to sice vrchol moderní metalové scény,
Crazy Town jsou příliš spjatí se středněproudou polohou, ale i tak
je poslech "Darkhorse" vesměs příjemným zážitkem. Nebudete se snad rozplývat, ale dozajista ani nevrhnete
polední oběd znechucením.