Asi se shodneme na tom, že tady za poslední dva roky není jiný sólový DJ a producent, který by šel tak raketovým tempem nahoru jako Kygo. Jeho cesta ke slávě, na níž udělal vlastně všechno správně, je obdivuhodná, a pokud vás zajímají podrobnosti o tom, jak to probíhalo, klikněte si na recenzi jeho debutu "Cloud Nine".

Po necelém roce a půl už tady ale máme jeho nástupce "Kids In Love", kterému předcházelo EP "Stargazing". Na něm se potvrdilo, že talent skládat jednoduché tanečně-popové hity do hitparád nikam nezmizel, tak trochu repetitivní singl "It Ain't Me" se Selenou Gomez hraje z rádií dodneška a jeho nástupce "First Time" s Ellie Goulding u mikrofonu na tom není jinak.

Prvnímu hudebnímu producentovi, kterému se dostalo té cti zahrát na závěrečném ceremoniálu Olympijských her, se zkrátka daří vše, na co sáhne. A nutno říct i to hlavní, co se ke druhé studiovce váže - i tentokrát z ní pravděpodobně bude vydáno spoustu úspěšných singlů.

Stejně jako v případě prvotiny se nikdy nejedná o žádné komplikované sdělení v textech a ani produkce jako taková nepřináší nic, nad čím bychom mohli sprásknout ruce a vychvalovat životního partnera Maren Platou za spasitele EDM scény. Zároveň je ale třeba říct, že ten typický tropical house zvuk, kterým se Kygo proslavil, zde ustoupil do pozadí, a tak se jeho tvorba stává zaměnitelnější. Proto už na první poslech na prosluněné pláži nepoznáte, zda vám hraje norský rodák, nebo je to nějaká novinka od Aviciiho, Davida Guetty, Calvina Harrise nebo kohokoliv dalšího.

A to je vážně škoda, protože třeba pilotní singl "Kids In Love" s rozmáchlým osmdesátkovým refrénem je skvělá pecka a dost možná také to nejlepší, co zatím dal ze své dílny světu k dispozici. Také singl "Stargazing" s hostujícím Justinem Jessoem má v sobě písničkářský základ a lze ho spolu se zadumanějším "This Town" řadit k tomu lepšímu, co nová řadovka nabízí.

Vše ostatní už ale zcela splňuje parametry spotřební fastfoodové muziky na jednu sezónu, z níž si za rok nebudete pamatovat vůbec nic. A proto je úplně jedno, že mezi hosty najdete i takové hvězdy, jako jsou One Republic, John Newman, country zpěvák Jason Walker nebo Bonnie McKee, která poté, co pomáhala složit největší hity Katy Perry v éře "Teenage Dream", opět zkouší rozjet i vlastní kariéru. Stejně tak Kygova slova o tom, že se pro nové album nechal inspirovat Michaelem Jacksonem, Red Hot Chili Peppers, Foo Fighters nebo Bon Iver zní jako výsměch, protože to, co dělá, nemá s nikým z nich vůbec nic společného.

Se současnými i budoucími singly z "Kids In Love" se proto sice letos potkáte ve fitness centrech, v gigantických obchoďácích a dokonce i na festivalech Sziget a Frequency, kam autor "Firestone" v srpnu zamíří jako jeden z headlinerů, hrát si ale na to, že je jeho tvorba něčím víc než zapomenutelným letním výplachem bez špetky originality nebo osobitosti, by bylo lhaním si do vlastní kapsy. Je totiž výživově hodnotná asi jako ty Big Macy.