Možná, že právě vědomí blížící se smrti dovedlo George Harrisona ke zvýšenému úsilí složit a nahrát ještě jednu, poslední desku. Předchozí studiovka "Cloud Nine" vyšla již v roce 1987, pak následovaly už jen dvě alba superskupiny Traveling Wilburys a práce na antologiích Beatles, jež obsahovaly i dvě "nové" písně - "Free As A Bird" a "Real Love". Nebýt zákeřné choroby a psychopata s nožem, co se pokusil Harrisonovy zabít v jejich domě, asi bychom se nového alba hned tak nedočkali. Rok po rozptýlení Georgova popela do Gangy ale vychází deska "Brainwashed" ("S vymytým mozkem").

Okolnosti vzniku "Brainwashed" jsou zájemcům jistě známy, takže jen krátce - George ke svým jedenácti písním přidal jednu coververzi ("Between The Devil & The Deep Blue Sea"), nahrál vokály, kytary a několik dalších nástrojových partů a před svým skonem předával přesné pokyny producentovi Jeffu Lynneovi a synovi Dhanimu, jak mají desku dokončit. Zejména jim prý kladl na srdce, aby skladby nebyly přeslazeny, ale naopak, aby zněly o něco syrověji. A povedlo se, smyčců je minimum, zato všelikých kytar hodně.

Harrison k připravovaným písním prohlásil, že žije téměř izolován od okolní hudby a mimo nějaké trendy. Chystal desku bez nějakých vlivů po hudební stránce, ale texty se samozřejmě k okolnímu světu vyjadřují. Je to slyšet ve vrcholné písni "Brainwashed", jež pojednává o celoživotním vymývání mozků, kterému je vystaven každý jedinec žijící v tzv. moderní společnosti. Ústředním tématem desky je však vyrovnání se životem - pro George duchovní záležitosti znamenaly mnoho a na pokraji smrti se jeho spirituální vědomí asi ještě umocnilo. Pěkně to ukazuje právě závěrečná skladba "Brainwashed" - na konci písně přichází uklidňující mantra vedoucí ke splynutí s tichem.

Melodie na "Brainwashed" žádného příznivce Harrisona (nebo chcete-li Beatles) nezklamou a asi ani ničím nepřekvapí. Obsahují Georgův typický vokální projev (blízký Dylanovi a Pettymu) i dojímavou kytarovou hru. Mnohé ze skladeb by klidně mohly být natočeny začátkem sedmdesátých let. Přesto jsou prosty sentimentu nebo nedejbože rezignace. Při poslechu "Brainwashed", poslední desky tichého Brouka, písní jako "Rising Sun" či instrumentálce "Marwa Blues", a při pomyšlení na jeho smrt se těžko brání smutku, ale věřím, že chtěl, aby jeho závěrečné nahrávky byly oslavou hudby a života. Mějme z nich radost.