Loreen vyklidila taneční parket. Introspektivní album "Ride" je temné a skvělé

Švédská zpěvačka Loreen si s druhou deskou dávala na čas. Za pět let, které už uplynuly od výborného debutu "Heal", se hudební svět stačil výrazně proměnit. Taneční pop, se kterým bodovala krátce po svém vítězství v Eurovizi, interpretka opustila a natočila desku žánrově odlišnou.

8/10

Loreen - Ride

Vydáno: 24.11.2017
Celkový čas: 44:51

Skladby: '71 Charger, Dreams, Jupiter Drive, Fire Blue, Hate the Way I Love You, I Go Ego, Heart On Hold, Love Me America, Ride, '71 Charger (String Version)

Vydavatel: BMG

Hned první skladbou "'71 Charger" Loreen výrazně připomíná Rihannino poslední album "Anti". Takřka hiphopová dikce, minimalistické beaty a zastřený hlas jako by naznačovaly, že tohle bude zkrátka úplně jiná deska, než jakou byla taneční "Heal". Novinka se však neomezuje pouze na tuto polohu, jak by otvírák mohl naznačovat. "Dreams", titulní "Ride" nebo "Heart On Hold" možná trochu nečekaně přidávají ke všem změnám i kytary a díky tomu zní, jako by Loreen vlastně jen hostovala na nějakém cizím projektu.

Jinakost sama o sobě rozhodně nemusí naznačovat, že by "Ride" byla špatná deska. Naopak. Švédská interpretka na sonicky i tematicky ucelené kolekci pouze dokazuje, že je všestrannou hudebnicí s jasným výrazem. S druhou deskou sleduje jiné cíle, využívá jiné prostředky, a přitom si stále zachovává svou melancholickou, uvěřitelně zkroušenou auru femme fatale, díky níž byl už debut tak výrazný.

Co do posluchačského dojmu jsou přirozeně nejsilnější především nové balady. V epické "Love Me America" vzdáleně připomíná Lanu Del Rey (především pro filmový nádech podpořený smyčci), díky níž vyplývá na povrch skutečnost, že Loreen se rozhodně nebojí líbit. Silné melodie jsou ostatně její doménou. Nejlepším příkladem je osudová "Hate The Way I Love You", která ve své téměř sedmiminutové stopáži postupně naroste do rozměrů skutečného srdcebolu. "What if I told you I die a thousand times everytime you leave me here," zpívá se ve vypjatém refrénu a posluchači nezbývá než žasnout nad silou prožitku, který se interpretce do skladby podařilo přenést.

Loreen na novince přidala velké množství živých nástrojů (často se sedmdesátkovými perkusemi), skladby díky tomu znějí daleko méně studiově či přeprodukovaně než v minulosti. Někdy pomalé písně nabývají až tvaru lehké rockové balady, jako v případě "Fire Blue". Původní (a o něco atmosféričtější) verze se objevila už na skvělém debutu "With The World" zpěvaččina krajana Duvchiho.

Není pochyb o tom, že mnohaleté přípravy devítistopého alba byly opodstatněné. "Ride" je utažená, precizně vyprodukovaná deska s jasnou vizí. Cesta to přesto nebyla lehká. V rozhovoru, který nám před třemi lety Loreen poskytla, se dušovala, že má prakticky hotovo. Jen se tím ukazuje, že její perfekcionismus nezná hranic a vynutil si mnohem více času na dotažení všech detailů. Do konceptu alba se bohužel nakonec nevešly dokonalé popové singly "I'm In It With You" či "Paper Light", což citelně zamrzí. S nimi by se totiž z alba "Ride" stal v současném popu malý zázrak.

• Heh (Xo, 07.12.2017 18:44) Reagovat

  To CD je ultra divný..
  Libí se mi asi tak 2-3 songy z celýho CD. :D
  
  

• poslední dvě věty recenze jsou bohužel opravdu... (kuku, 07.12.2017 23:46) Reagovat

  poslední dvě věty recenze jsou bohužel opravdu ale opravdu velice hořkou pravdou... to je až trestuhodné, že se tam tyto dva songy nedostaly (a Statements mi tam, upřímně řečeno, chybí taky... a kam se poděl třeba song Dumpster? ten měl kurnik pontecniál). jinak je to album velice zvláštní, tak nějak těžko se hodnotí. rozhodně není blbé, některé písně jsou fakt na pytel (string version 71 charger jakože WAT), ale většina je naštěstí hodna i opakovaného soustředěného poslechu. jen jsem se naivně domnívala, že mix smyčců a elektroniky zůstane takovou její vizitkou... no, tak snad příště :D ale ne aby to zas trvalo padesát tisíc let proboha
  
  

• Ride (Lukáš Vyhlídal, 27.01.2018 15:17) Reagovat

  Album je skvělé. Především na dnešní dobu je to něco, co se jenom tak nevidí a osobně takové počiny hodnotím velice kladně a líbí se mi. Celé album působí neuvěřitelně skvělou atmosférou 70. let a celé to aspoň na mě dělá velice dobrý dojem. Loreen je prostě umělkyně, která přijde vždy s něčím úžasným a velkolepým.
  
  

• Půlnoční popová jízda (Vít, 28.03.2018 11:37) Reagovat

  Na album Ride jsem vlastně přišel docela náhodou. Na začátku roku 2017 jsem totiž objevil demíčko nepojmenované skladby (Ride), které mi naprosto učarovalo, avšak neznaje jména této skladby a nevědom žádné zprávy, která by naznačovala příchod nového alba (snad možná kromě singlu Statements), jsem na Loreen zase na nějakou dobu zapomněl, až jsem asi před týdnem zjistil, že na AppleMusic přibyly v jejím repertoáru nové položky, přičemž mne hned napadlo, že by mezi nimi mohla být i ona zmiňovaná "demo" skladba... a byla tam... když jsem pomalu procházel celým EPčkem, zjistil jsem, že ona taneční jízda, kterou známe z alba Heal, se nekoná... a vlastně i zaplať pánbu nekoná!... alba jako tyhle, jsou to, co současná generická popová scéna potřebuje! Za mě rozhodně 9/10! :)
  
  

PJ Harvey pracuje na nové desce a doporučuje playlist písní, které ji loni nejvíc bavily PJ Harvey v krátkém silvestrovském pozdravu pro své fanoušky zavzpomínala na dvouletou šňůru k albu "I Inside The Old Year Dying" (o pražském koncertu jsme psali zde). Zároveň oznámila, že od března, kdy turné skončilo, píše... čtěte zde

Vydáno: 03.01.2026 08:00 v sekci Novinky

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory