Billy Idol o sobě na řadové desce nedal vědět už devět let, ale fandové si mohou čekání na nové album spravit alespoň záznamem jeho koncertu pro "VH-1 Storytellers". Výborný a skvěle vybavený koncert potěší i přes naprosto nulovou vybavenost bonusovými materiály.
7/10
Billy Idol - VH-1 Storytellers
Celkový čas: 104 min.
Skladby: Cradle Of Love, Don't Need A Gun, Flesh For Fantasy, White Wedding, Sweet Sixteen, To Be A Lover, Rebel Yell, Kiss Me Deadly, Eyes Without A Face, Dancing With Myself, Untouchables, Ready Steady Go, Blue Highway, Mony Mony, L.A. Woman
Billy Idol nikdy nebyl zrovna miláčkem kritiků, ale je nutno uznat, že za svou kariéru nahrál několik skutečně skvostných skladeb, které byly ale občas zabaleny do poněkud zapáchajícího obalu. Ale skutečnou podstatu těchto pecek nyní můžete najít na DVD "VH-1 Storytellers".
Jak už z názvu vyplývá, dévédéčko obsahuje záznam pořadu Storytellers, v němž vždy interpret před každou skladbou pohovoří o jejím vzniku a většinou přidá i nějakou tu veselou historku. Dévédéčka se záznamem navíc většinou přinášejí podstatně prodlouženou verzi koncertu, takže na své si přijdou i ti, kdo pořad viděli přímo na VH-1.
Billy Idol poslední řadové album "Cyberpunk" vydal už v roce 1993 a od té doby o sobě kromě výběrovky hitů a "Storytellers" nedal vědět. Ale záznam tohoto speciálního koncertu ukazuje, že ještě stále má co říci. Sám jsem k němu přistupoval se značným despektem, ale koncert mě vyloženě nadchl, protože staré hity znějí svěže a méně známé skladby (alespoň pro mě) jsou stejně tak dobré. Vystoupení začíná spíše jako unplugged, pěkně akusticky, jemně, ale i přes to rock'n'rollově našlápnutě. Idol se svým dlouholetým spolupracovníkem Stevem Stevensem si dva velké hity, "White Wedding" a "Rebel Yell", vystřihli jen v duu - kytara a zpěv - a i tak je to větší nářez, než vám předvede leckterá plně zapojená heavymetalová kapela. Koncert je výborně vyvážený, a tak se střídají nářezovky a popové hitovky s baladami. V druhé půlce se už také akustické kytary vymění za elektrické a začne to šlapat ještě více. Je ovšem nutno přiznat, že Idolova průvodní slova je občas nutno přeskočit, protože stále nervózně pochoduje po pódiu, odbíhá v myšlenkách pryč a než řekne to, co chce, trvá mu to neskutečně dlouho. Občas je jeho povídání sice zábavné, ale je třeba tu chvíli vychytat v záplavě nesouvisejících vět. Naštěstí však DVD obsahuje funkci, kdy se dá koncert pustit bez jeho průvodního slova, což je rozhodně fajn. Po stránce vybavení je koncert skutečně vychytán - kromě sterea a 5.1 totiž na dévédéčku najdete i DTS 5.1 a v něm je koncert naprosto bezchybný a skutečně můžete věřit reklamním povídačkám o tom, že se budete cítit úplně jako na koncertě. Samozřejmostí jsou také anglické (i jiné...) titulky.
S bonusy je to ovšem horší než špatné. Nic. Kromě Idolovy diskografie vůbec nic. Je to sice pochopitelné, protože to vychází ze samé podstaty převedení televizního pořadu na DVD, ale peníze za to člověk zaplatí stejné. Výsledná sedmička je tak hlavně za skvělý a skvěle vybavený koncert. Někteří muzikanti se prostě vyjeví až časem a u Billy Idola to platí dvojnásobně.