I druhý festivalový den se nesl v duchu teplého počasí a dobré hudby. Dojem snad zkazil jen prudký nečekaný déšť na začátku setu hlavních hvězd dne Paramore. Hudebně ale potěšili sety například manchesterských rockerů Spring King či londýnských Slaves.
Live: Rock for People
místo: Festivalpark, Hradec Králové
datum: 5. července 2017
vystoupili: Paramore, Mastodon, Slaves, Northlane, Imminence a další
Fotogalerie
© Marie Strnadová Druhý den nebyl jen o amerických hvězdách
Paramore, ale i o zástupu tuzemských i méně známých zahraničních kapel. Zajímavá jména nabídl kromě hlavních pódií i menší Jack Daniel's stage, jehož program odstartovali skvělí
Mr. Loco hrající v mezinárodní sestavě a kombinující balkánskou hudbu s reggae, rockem i popem. Jejich hudbě horké sluníčko vyloženě slušelo.
Později se na témže místě ukázala i výborná
Insania. Legendární crossoverová skupina z Brna v čele s lídrem Polym sázela za dlouhou kariéru nastřádaný hit za hitem. Nechyběly ani nejnovější písně z poslední desky "Na počátku byl spam", která vyšla letos na jaře. Největší úspěch ale měly starší pecky "Volný radikál", "Božská komedie" i "Když Freud zpíval basem". Poly nakonec fanoušky pozval na jejich plánované podzimní klubové turné.
© Marie Strnadová Jack Daniel's stage si podmanila i další tuzemská legenda
Znouzectnost. Ta odehrála set netradičně v pěti, čímž připomněli staré časy skupiny. Posilnění o saxofonistku, která se na skok ke kapele vrátila, odehráli skvělý set v tradičním duchu, kdy nechyběl stručný průlet diskografií formace od historických pecek z osmdesátých let i těch nejnovějších. V podvečer na téže stagi potěšili svým výkonem i The Dirty Nil z Kanady, kteří přivezli opravdu dřevní, energický a pořádně naštvaný punk-rock'n'roll.
Z tuzemských kapel stojí za zmínku i výborní
the.switch, který si podmanili KB Stage a i přes brzký festivalový čas přilákali slušné množství fanoušků. Skvěle vyzněly i nejnovější písně z letošní eponymní desky, kterou se kapela po letech studiově vrátila.
© Marie Strnadová Na hlavní stagi předvedli standardní výkon broumovští
Imodium, kteří platí za festivalovou jistotu. Dlouho však visel otazník nad onou Kolíňankou, na kterou pořadatelé ve svém programu upozorňovali ve spojení s Imodium. Ta se nakonec dostavila na závěr setu a svými dechy posílila některé písně kapely, včetně povedené "Valerie".
Překvapivě skvělý výkon podali manchesterští mladíci
Spring King. Talentovaná formace má za sebou povedený debut "Tell Me If You Like To", ze kterého sázela jeden melodický kytarový hit za druhým. Fanoušci i přes neznalost repertoáru na hudbu mladé party pařili, tančili s ní a zpívali. Odezva byla skutečně nad očekávání a sama kapela byla z přijetí nadšená.
Druhý den ušima Jana Trávníčka
Deez Nuts si pro své příznivce přichystali nečekané překvapení. Jejich zpěvák a rtuťovitý frontman JJ Peters totiž už je druhý den v nemocnici a tak se hlavního vokálu chopil kytarista, zatímco jeho party převzal narychlo sehnaný náhradník. Matt Rogers se sice publiku přiznal, že není zpěvák a dělá co může, varianta zrušeného vystoupení by ale vzhledem k jeho pěveckým kvalitám asi byla přece jen milosrdnější. Takto byli Deez Nuts k nepoznání a kdo byl před dvěma lety na jejich výtečném koncertě v Lucerna Music Baru, připadal si jako na koncertě úplně někoho jiného.
© Marie Strnadová Rovněž na hlavním pódiu hrající
Northlane mají relativně čerstvě po vydání čtvrté desky "Mesmer" a už teď se nekompromisní australští střelci řadí k nastupujícím ikonám metalcoru podobně jako třeba
Beartooth. Na Rock for People jejich mix čistě zpívaných pasáží a hrubozrného hardcorového řevu publikum nadchl a rozpoutal v něm řadu circle pitů. A ať už jste jejich muzikou byli odkojeni nebo naopak nepolíbení, nešlo než odcházet s pocitem velkého uspokojení.
Velmi podobně na tom byla i švédská sebranka
Imminence, která živelným projevem plným energie a svěžího metalcoru nadchla všechny, které tip ředitele festivalu v podobě souběžně hrajících Spring King příliš nezaujal. Hangár letos nesoucí jméno Motorola stage byl pro stále se zvětšující hrozen diváků příliš nedůstojný a jako obvykle kazil zvuk této výborné partě. Jestli ještě někdy přijedou, zasloužili by si větší scénu.
© Marie Strnadová Kdo místo Vypsané fixy vyrazil na společný set
Thoma Artwaye a Pekaře, nejspíš zalitoval. Rec stage trpěla nedůstojným zázemím a řvoucími okolními pódii už loni, ani po přestěhování k hlavní bráně se ale v tomto směru nic nezměnilo a člověku bylo obou vystupujících až líto. Když se nadějný Thom Artway, jenž zároveň na festivalu vyhrál soutěž
Czech Fresh, pokoušel dávat do svých tklivých písní, mezi nimiž byly dokonce i covery
Coldplay a
Abby pořádnou dávku citu a odvedle jsme přes něj slyšeli hrát refrén "1982", zamrzelo to. Podobně na tom byl i
Pekař, který sice Márdiho a spol. vtipnou písní o Lucii Borhyové přehlušil, zase se ale z odposlechů vůbec neslyšel. Chtě nechtě tak s takovými podmínkami pro vystupující musí pořadatelé něco udělat.
Jestli letos na Rock for People hrála muzika pro náročnější a trpělivější posluchače, tak to byli rozhodně
Mastodon. Legendy z americké Atlanty spolu hrají už od roku 2000, na kontě mají sedm nejen hudebně, ale i vizuálně vypiplaných desek a jejich kombinace progresivního a sludge metalu z hlavní scény přilákala solidní počet diváků. Kapela, kterou od začátku její existence obestírá jedna smrt za druhou, což se v její tvorbě pochopitelně zrcadlí, odehrála našlapaný set, jehož pevným středobodem byla aktuální nahrávka "Emperor Of Sand". A pokud se v jejich případě vůbec dá hovořit o hitech, tak novinka "Show Yourself", kterou z drtivé většiny času zpívá bubeník Brann Dailor, mezi ně i díky skvělému projevu určitě patří. Ostatně je to zatím i jejich komerčně nejúspěšnější song.
© Marie Strnadová Jedním z očekávaných vrcholů byli jednoznačně Londýňané
Slaves. Ti od prvních chvil ukázali jak má vypadat punk jedenadvacátého století. Jednoduchá struktura písní, ale takřka nekonečná zásoba energie zdobila jejich padesátiminutový set. Pouze ve dvou členech dokázali vytvořit jednoznačně největší a nejdivočejší kotel letošního ročníku. Ruce, hlavy a nohy létaly vzduchem za řevu a rytmiky rebelského dua. Zpěvák Isaac Holman navíc hned v úvodu v zápalu hraní zlomil paličku. Aby mu to asi nebylo líto, kytaristovi Lauriemu Vincentu později zase praskl popruh na kytaře. Nadšení fanoušci ještě dlouho a silně žádali přídavek, který se k jejich zklamání nedostavil. Čas byl bohužel neúprosný. Za vrchol setu lze považovat hit "Cheer Up London" z debutové nahrávky "Are You Satisfied?" z roku 2015. Většina repertoáru ovšem pocházela z druhého o rok mladšího počinu "Take Control".
O hlavních hvězdách dne Paramore se dočtete ve
zvláštním reportu, na úplný závěr ještě zahrál v České republice velmi dobře známý
Dub FX a návštěvníci festivalu se už teď těší na další kapely v čele s
Evanescence,
Foster The People a
Three Days Grace, kteří udeří na závěrečném dni letošního ročníku.