Úkolem nedávno vydaného alba je osvěžit a prezentovat památné nahrávky z období devadesátých let, kdy The Cranberries okusili onen pravý komerční úspěch. Ostatně ne náhodou obal nahrávky nápadně odkazuje k nejslavnější desce "No Need To Argue". Úspěch, který tehdy nabyl nebývalých měřítek, byl naprosto oprávněný, a tak jejich hudba může důstojně pokračovat i na této sbírce akustických verzí převážně nejslavnějších písní.

Formace nachystala a obnovila deset skladeb ze svého devadesátkového repertoáru, mimo jiné však natočila také tři novinky. Těmi se staly skladby "The Glory", "Rupture" a první singl "Why", který byl vypuštěn ve stejný březnový den společně s novou verzí písně "Linger". Právě zmiňovaná skladba album otevírá a dokazuje nám, že nostalgie funguje zaručeně nejlépe. Nové písně se na desce však neztrácejí, naopak náladou skvěle zapadají mezi předělávky hitů.

Jemný hlas a křehký projev zpěvačky je zde podpořen Irským komorním orchestrem. Nahrávání se odehrávalo v irském Limericku, kde má seskupení, jemuž vévodí Dolores O'Riordan, původ. Hity irské kapely prošly zajímavě znatelnou úpravou. Hudebníci si s aranžemi skutečně vyhráli, a tak lze vypozorovat i určité kontrasty oproti původním verzím nahrávek.

Protestní a hutně rockově laděná "Zombie" prošla zjemněním, což podpořilo její emotivní vzkaz. Na druhé straně melancholická "When You're Gone" mírně přidala na tempu. Neopomenutelná je rovněž skutečnost, že The Cranberries při vytváření nových verzí nepopřeli především sami sebe a ve výsledku je citelně znát vlastní rukopis skupiny.

Umělcům i Irskému komornímu orchestru se podařilo zachovat náladu tesklivých skladeb a přitom nepřekročit pomyslnou hranici vkusu, která by je mohla přivést k neúnosnému patosu. Všichni sice vědí, že brusinky jsou zdravé, ovšem je zapotřebí vyvarovat se nadměrnému množství. Nová várka skladeb je ovšem absolutně zdraví bezpečná.