Třiatřicetiletá zpěvačka, skladatelka, muzikantka a producentka Chelsea Wolfe se pošesté vrátila do České republiky. Ve Futurum Music Baru její zádumčivé i bouřlivé hudbě převážně k aktuální desce "Abyss" dělali společnost Jonathan Hulten a Wear Your Bounds.
Live: Chelsea Wolfe
místo: Futurum Music Bar, Praha
datum: 26. dubna 2017
support: Wear Your Wounds
setlist:Feral Love, Carrion Flowers, Dragged Out, We Hit A Wall, After The Fall, Simple Death, Iron Moon, Static Hum, Pale On Pale, House Of Metal, Survive
Už předskokani naznačili, jak bude večer vypadat. Avizovaný harmonogram byl nejspíš díky nelibosti fanoušků na Facebooku chvályhodně posunut zhruba o dvacet minut dříve, na druhou stranu jsme ale z dvojice jmen Jonathan Hulten a Wear Your Bounds stihli jen ty druhé.
Nový projekt Jacoba Bannona z
Converge měl svým hutným, pomalým zvukem a dlouhými skladbami blízko ke známějším
Deafheaven či
Mogwai, temnota a zmar z něj čišely na všechny strany. Část fanoušků z poměrně slušně zaplněného klubu to přijímala staticky, tu a tam byly vidět do rytmu se pomalu kývající hlavy, jinde si návštěvníci s předkapelou vůbec nelámali hlavu a svou pozornost zaměřily na displeje svých telefonů.
Chelsea Wolfe nastoupila krátce po desáté hodině a její zhruba sedmdesátiminutové vystoupení o jedenácti skladbách nebylo o nějakém vývoji, velké show nebo vzájemném si skládání komplimentů. Do černa oděná kněžka koupající folkové jádro v husté, metalové polevě svůj koncert nekoncipovala jako čekání na
ten hit. Žádný takový ani koneckonců, při vší úctě, nemá.
Vše bylo zkrátka podřízeno atmosféře beznaděje a nekončící deprese, z níž její hlas vystupoval jako záblesk andělského světla. Brutálně podladěné kytary, vibrace a hromy ze zlověstných bicích, neprostupnost pódiové, ale i hudební mlhy fanoušky nekompromisně tlačily svou tíhou do země. Odosobněnost hlavní představitelky, která si ráda poslechne
Aaliyah,
Led Zeppelin,
Fugees i
Bush se projevila i v komunikaci s publikem, která nakonec přišla až v úplném závěru.
Sužování dalšími a dalšími vrstvami nekončících nočních můr možná mohlo na někoho místy působit monotónně, na druhou stranu ale kalifornské rodačce německých a norských rodičů nelze upřít to, že má, jak se říká,
vlastní ksicht. A to je devíza, kterou by jí mohly tisíce konkurenčních muzikantů závidět.