Ed Sheeran vystupuje jako úplně obyčejný kluk, který to dobře umí s kytarou a jednoduše chce světu představit svoje písničky. Ona zrádná sláva se k němu přilepila jako klíště a nějak ji nemůže ze sebe setřást. Nepomohl ani roční distanc od všech sociálních sítí a mediálních programů. Hlad fanoušků se o to více rozrostl a lačníc po čemkoliv, co zpěvák vypustí do světa, zaručil ještě masivnější úspěch. Nelze se ale ubránit pocitu, že to Edovi vyšlo přesně podle plánu.

Pilotní double single "Castle On The Hill" a "Shape Of You" pěkně ukazuje, jaké dvě odlišné stránky své osobnosti zpěvák rozdělil. Ta první vypráví příběh kluka z malebného anglického městečka Framlingham. Na kopci se tyčí majestátní hradní zřícenina a v jejím stínu se svojí bandou dělají klasické klukoviny. Občas někde něco rozmlátí, daleko od pohledu dospělých vyzkouší první ubalené cigarety, přihnou si z potají sehnaného chlastu a začínají si uvědomovat, že holky jsou vlastně fajn a bylo by dobré je začlenit do party. Doma s rodiči pak Ed chodí poslušně do kostela a zpívá k radosti pánaboha.

Největší kámoškou mu vždy byla kytara, a tak se dal na dráhu písničkáře. Ta se přelila v žhavé želízko britské hudební scény a poté vše vykrystalizovalo v globální hvězdu. V srdci ale vždy zůstane tím usměvavým zrzkem, který si rád dopřeje skleničku whisky, protože mu přece jen v žilách koluje trocha irské krve. Irskou muzikou je protkaná například skvělá "Galway Girl".

Když Ed Sheeran zpívá s úplnou lehkostí o životních problémech, které potkaly snad každého náctiletého výrostka, dokáže se naplno rozvinout jeho cit pro vypravěčství. Nesnaží se šokovat velkými událostmi, ale prodává příběh tak, jak se stal. Není zkrátka důvod mu nevěřit, že si v šesti letech zlomil nohu, protože zdrhal před starším bráchou a jeho kámoši, a uvěříte mu i ten pocit vůně trávy, kterou ucítil, když zakopl a kutálel se dolů z kopce. Věříte mu i příběh o holce, kterou potkal v baru, nabídla mu cigaretu, dali si pár panáků od chlapců Jamieho, Jacka, Arthura a Jonnyho, a uměla skvěle zpívat. Byly to dny jako každé jiné, ale pro něj byly natolik výjimečné, že nevidí problém se o ně nepodělit s ostatními.

Druhá oddělená část nám představuje již dobře známého citlivého kluka. Se vřelými a upřímnými city na rtech se zpovídá, jak to s životními láskami bylo a nebylo dokonalé. Zde se nejvíce přibližuje své prvotině "+". "Perfect", "Happier" nebo dojemná závěrečná "Supermarket Flowers" jsou ty správné sheeranovské dojáky. Svůdnost a chtíč se pak točí v největším hitu "Shape Of You", který nápadně připomíná hitovku "The Greatest" od Sii. Podobný vzorec použil už u předchozího "X", kde v "Sing" využil tehdy populární produkce Pharella Williamse. Očekávání fanoušků jsou velká a je potřeba jim dopřát i velké aktuální hity, po kterých skočí rádiové étery.

Album "Divide" vlastně ani tak moc nerozděluje zpěvákovu osobnost. Jedná se spíš o propojení jeho předchozích desek. Vedle křehkých a dojemných balad, ukazujících na jeho debutové album, se objevuje i koketování s rádiovým mainstreamem, které hrálo prim u předchozí desky. Písnička "New Man" je doslova mladší sestřičkou dřívější "Don't".

I když by se dalo neslušně říct, že se protentokrát Ed držel již prověřených postupů, pořád si udržuje onu živelnou energii, kterou dokáže přenést i na dvě stě čtyřicet tisíc skandujících fanoušků. Nepotřebuje k tomu nic jiného než své charisma a kytaru. Jako když posloucháte pohádku "O neposlušných kůzlátkách" už potřicáté. Víte, že vám ji vypravěč poví zase trochu jinak, ale pořád bude velkým zážitkem.