Nezastavitelný František Turner rozdivočil Lucerna Music Bar

15.04.2016 19:07 - Jan Trávníček | foto: Vojta Florian / musicserver.cz

Kroutíte nechápavě hlavou nad tím Františkem? Pak jste asi nebyli na čtvrtečním koncertě Franka Turnera a jeho skupiny The Sleeping Souls, s níž vystoupil v natřískaném Lucerna Music Baru, a kromě spousty jiného se v jazyce hostitelské země jako František i představil. A dokonce v něm i zazpíval.

Live: Frank Turner & The Sleeping Souls

místo: Lucerna Music Bar, Praha
datum: 14. dubna 2016
support: Ducking Punches
setlist: Get Better, Plain Sailing Weather, Try This At Home, The Next Storm, The Road, Losing Days, Eulogy, If Ever I Stray, I Am Disappeared, Tell Tale Signs, The Death Of Dora Hall, The Way I Tend To Be, The Ballad Of Me And My Friends, Mittens, Long Live The Queen, Ace Of Spades (Motörhead cover), Josephine, Polaroid Picture, Out Of Breath, Photosynthesis, Recovery, Song For Josh, Love Ire & Song, I Still Believe, Four Simple Words
Fotogalerie

Frank Turner & The Sleeping Souls, Ducking Punches, Lucerna Music Bar, Praha, 14.4.2016
© Vojta Florian / musicserver.cz
Možná za to může i autorova nechtěná absence u vystoupení předskokanů Ducking Punches, ale faktem je, že to strašně uteklo. Však to znáte - když se člověk dobře baví, čas utíká rychleji. A ve čtvrtek večer celý klub poskakoval do rytmu v tempu, jaké udával ten, na něhož všichni přišli. Frank Turner v uších českých posluchačů bohužel ještě není tak zabydlený, jak by se vzhledem k jeho popularitě v zahraničí slušelo, ale vzhledem k tomu, že v Praze hrál teprve podruhé (jednou zavítal i na Mighty Sounds), dá se to do určité míry pochopit.

I ti, kteří o něm ale dosud ještě příliš neslyšeli nebo z jeho tvorby znají jen něco a mezi skalní určitě nepatří (a že takových bylo v Lucerna Music Baru spoustu), ale museli po jeho šťavnatém vystoupení uznat, že by si zasloužil větší publikum. Je na něj ostatně zvyklý nejen z německých festivalů typu Rock im Park, kde svůj entuziasmus a chuť do hraní předával loni, ale i odjinud.

Písničkáře, žánrově rozkročeného mezi folkem a punkem, nelze řadit do jedné linky třeba s Jakem Buggem, Glenem Hansardem nebo Passengerem. Jeho projev je mnohem agilnější, agresivnější, ukřičenější a mnohem blíže má například k takovému Bruci Springsteenovi. Stejně jako on v písních i mezi nimi káže o rovnosti, žití naplno, zpívá o mrtvých kamarádech i těžkostech, které je třeba překonat. A stejně jako on se více soustředí na co možná nejrozsáhlejší setlist, vytrvalou komunikaci s fanoušky a zpěv z plných plic, u něhož není podstatné, zda bude tón zazpíván stoprocentně čistě, ale zda bude znít autenticky.

Frank Turner & The Sleeping Souls, Ducking Punches, Lucerna Music Bar, Praha, 14.4.2016
© Vojta Florian / musicserver.cz
A jestli jste si z jeho koncertu měli něco odnést, pak to byly právě výše zmíněné poznatky. Ne že by snad na písních samotných nezáleželo, ale jestli jste přišli pro nálož povedených novinek z už šestého alba s báječným názvem "Positive Songs For Negative People", dočkali jste se vlastně jen párkrát. Takzvanou feel good atmosféru nastolila už úvodní "Get Better" s pozitivním textovým poselstvím, ruce nahoru šly u singlu "The Next Storm" a síla tříčlenné doprovodné kapely The Sleeping Souls se projevila v dost možná nejpovedenější čerstvé věci s názvem "Mittens".

Téměř vyprodanému Lucerna Music Baru, v němž se nacházel i režisér Jan Hřebejk, britský písničkář mimo jiné i česky promlouval, v do češtiny přeložené písni "Eulogy" zaměnil Freddieho Mercury za Karla Gotta, na Lemmyho vzpomněl útržkem "Ace Of Spades", a když ho nějaký křikloun v projevu přerušoval, dokázal si sjednat pořádek. Jinak se ale pod pódiem začal s přibývajícími minutami tvořil stále větší bordel a ke konci už všichni skákali a zpívali refrény hitů "Recovery", "I Still Believe" či "Four Simple Words".

Frank Turner & The Sleeping Souls, Ducking Punches, Lucerna Music Bar, Praha, 14.4.2016
© Vojta Florian / musicserver.cz
A když je o to frontman požádal, nosili na rukou člena předkapely po celém sále, kde si v každém rohu s někým plácnul. Nakonec si na ruce skočil i sám Turner, a když mu po chvíli na pódiu přistála jedna z fanynek a začala ho objímat, spontánně si s ní zatančil a ruku v ruce se rozeběhli proti napřaženým končetinám publika jako milenecké dvojice skákající do jezera v těch nejnaivnějších romantických komediích. Bavili se lidi, bavila se kapela, bavili se všichni. A vytýkat vlastně není co. Co k tomu víc říct? Bylo to super!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY