Jsou tři skupiny, které ukazují, že štítek "indie-rock" nemusí být pohrdavou nádavku. Britský mladý kytarový rock nabízí mnohem víc než nadšené návraty k hudební minulosti a je pořád živou a kreativní silou. Foals s každou deskou pomalu míří směrem od math-rockových začátku k vyprodaným stadionům. Atmosferičtí Wild Beasts míchají téměř erotickou poetiku s náročným operním vokálním výkonem. Právě tento poslední rys je spojuje s Everything Everything, jednou s nejvíce originálních skupin z Britských ostrovů.

Třeba někdo si jejich všiml u příležitosti předskakování Muse, velikánů, kterých obrovská popularita závisí pravě na nulové originalitě, kopírováni inspiraci a divadelní pompéznosti. Upřimnost Everything Everything jde sice pomalejší cestou, jejich multižánrovost donutila hudební kritiku revitalizovat pojem "art-rock", ale v podstatě jde pořad o velmi chytlavé a inteligentní písničky.

Z debutového "Man Alive" stačily už fantastické singly "My Kz, Ur Bf" a "Photoshop Handsome", aby ukázaly žánrový koláž, nebanální struktury, odvahu a čistou zábavu. Písně Everything Everything ztělesňují více nápadů a zvratů než celé alba jiných interpretů a v kombinaci s velmi rychlým a vysokým zpěvem Jonathana Higgse - celek musí působit zasloužený dojem. Druhá deska "Arc" byla dospělejší, klidnější, lehce přístupnější a přesto singlové "Cough Cough" nebo "Kemosabe" ještě dnes můžeme zaslechnout v rádiu. Letošní novinka "Get To Heaven" finalizuje dozrávání identity Everything Everything a celá tato deska skoro v celku zazněla v Paláci Akropolis.

Oproti koncertu Kiasmos byl podnik tentokrát výborně nazvučený. Barevný a ne moc hlasitý zvuk skupiny dovolil úplné soustředit se na všechny detaily a nádherný technický výkon hudebníků. Během víc než hodiny netrávili čas zbytečnými povídačkami, ale upřímná radost z hraní byla víc než viditelná a přesto stala se podmínkou velmi povedeného koncertu. Zazněly povinné singly "No Reptiles", "Spring/Sun/Winter/Dread" nebo finální, krutě taneční "Distant Past". Ale zbytek skladeb z desky "Get To Heaven" ukázal, že v živém podání kompoziční schopnosti Everything Everything nemají slabé body. Gradující "The Wheel (Is Turning Now)", intenzivní "Zero Pharaoh" nebo vokalní akrobacie "Blast Doors" nedovolily nudit se ani vteřinu. Škoda jen, že z debutu "Man Alive" jsme neuslyšeli "My Kz, Yr Bf", ale vynikající "Photoshop Handsome" úplně stačilo, aby odhalilo primární šílenství Everything Everything.

Musím se přiznat, že jsem se trochu obával tohoto koncertu. Náročný způsob zpívání Jonathana Higgse, technický složitý a přes občasné balancovaní na hranici falsetta pro některé iritující, živě mohl jednoduše zklamat. Higgs imponuje rychlosti, jeho vokální dikce, slovní hrátky a obrovský rozsah se ukázaly jako naprosto bezvadné. Plynule míchá falsetto na skoro operní úrovní s rockovou intenzitou a popovou chytlavosti, na to všechno nápaditě obohacuje ho zbytek členů kapely. Everything Everything není třeba největší jménem alternativní scény, ale dle názvu obsahuje naprosto všechno, aby jeden z nejlepších koncertů roku víc než povedeně zakončil letošní sezonu.