O úkroku od kapely Toxique a rozjetí bočního projektu, z něhož se nakonec vyklubalo sólové album, Klára Vytisková rozhodně přemýšlela už dlouho. Vždyť před vydáním alba stihla vypustit tři singly s videoklipy, přičemž ten první, kterým byla písnička "Country Girl", pochází už z léta 2013. Až je skoro s podivem, že za tu dobu zpěvačka nenasbírala více materiálu, vždyť nahrávka má i s intrem a přilepeným bonusovým remixem pouze slabých 38 minut. Ale než desku doplnit slabšími kusy, je asi lepší, že se na ni dostaly jen ty opravdu povedené písničky.

Zásadním problémem jak jejích domovských Toxique, tak této desky, je skutečnost, že zatímco sami muzikanti a fanoušci jejich hudbu považují za soudobý a v podstatě mainstreamový pop, pro většinového českého posluchače jde stále o alternativu, navíc s anglickými texty. Poučenější hudební příznivci, kterých je naštěstí stále dost, pak v její hudbě nemusí nalézt nic originálního a vybočujícího ze světové scény, ale prostě jen další povedenou popovou desku, která si po celou dobu své stopáže, snad až na zmíněné zbytečné intro a remix, udržuje stabilní kvalitu.

Z nahrávky ovšem až do výšin ční písnička "Forever", která byla obdařena i skvostným videoklipem. V ní si Vytisková sáhla na svůj dosavadní vrchol, v němž se spojilo vše od skvělého úvodního hooku přes silný refrén po závěrečnou gradaci. To vše ve výtečném zvukovém kabátu. Jakkoli i ostatní singly "Home", "Survival" a "Country Girl" jsou velmi chytlavé, nejaktuálnější z nich je hravě strčí do kapsy.

Jakkoli na "Home" s Vytiskovou spolupracovala celá řada producentů (mj. Mike Trafik či Lukáš Chromek), její hlas dokázal celou nahrávku spojit do jednoho celku. Je radost poslouchat album, z něhož jde cítit vypiplanost do posledního detailu, i když v kontextu moderního popu se nejedná o nic světoborného. Při poslechu vás může napadnou celá řada jmen jako Lykke Li, Dragonette, Florence Welch a mnoho dalších, takováto přirovnání jsou ale určitě mnohem lepší než třeba Jitka Zelenková či Lucie Vondráčková...